Kvalita životního prostředí a zmírnění dopadů klimatických změn jsou jedním z prioritních témat současnosti. Výzvy jsou různé od omezení plýtvání, přechod na rostlinnou stravu, „pěstovaní potravin, třeba masa, ve zkumavkách až po využívání geneticky upravených plodin.

Přestože výsledky studie, která byla provedena na německé univerzitě v Bonnu, ukazují, že pokud by Evropská unie povolila zavedení již existujících geneticky modifikovaných (GM) plodin do praxe, mohlo by to vést ke snížení emisí skleníkových plynů, jež jsou považovány za hlavní příčinu změn klimatu, v Evropě o 7,5 %, tyto plodiny nejsou evropskou populací příliš vítány a akceptovány. Rozšíření pěstování GM plodin v EU by mohlo snížit emise skleníkových plynů o 33 milionů tun CO2 ročně, což odpovídá 7,5 % celkových emisí skleníkových plynů ze zemědělství v EU v roce 2017.

Studie vychází z předpokladu, že by v EU byl základním GM rostlinám (kukuřice, sója, bavlník, řepka a řepa) umožněn přístup na trh srovnatelně jako v USA. To by vedlo k zajištění vyšších vývozu z EU, nižšímu dovozu a pomohlo snížit rozšiřování zemědělské půdy nejen v EU, ale také u dovozních zemí.

Všeobecně vývoj a druh povolených GM odrůd je jednoznačně ovlivněn ekonomickými požadavky zemí. Příkladem je USA, kde jsou komerčně nejrozšířenější pěstované plodiny kukuřice, sója a bavlník, což podnítilo vývoj a vznik jejich GM odrůd. Naproti tomu nejrozšířenější plodiny v EU (pšenice a ječmen) nemají žádné komercializované GM odrůdy, přestože se Evropa potýká se ztrátami na úrodě pšenice způsobené škůdci a chorobami, které jsou vyšší než celosvětový průměr. 

V současné době probíhá přehodnocování legislativy v souvislosti s „novými genomickými technikami (NGT)“, které vedou k ekonomickým, environmentálním a i „zdravotním“ přínosům díky vyšším výnosům plodin, obohacením o látky, které se nevyskytovaly nebo v nízké míře a v i nižšímu používání pesticidů. Evropa má možný další způsob udržitelného zemědělství, je však otázkou, zda tuto cestu opravdu chce využít nebo i nadále, na rozdíl od ostatních kontinentů, tvrdě stát proti GM.

Zdroje:

• https://www.cell.com/trends/plant-science/fulltext/S1360-1385(22)00004-8
• https://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=19259
• BIOTRIN