Vzhledem ke klimatickým změnám a rostoucímu suchu se mění i podmínky pěstování plodin v České republice. Do zájmu zemědělců se tak dostávají potraviny, které v naší zemi nejsou příliš časté - například cizrna

Cizrna beraní nebo jinak římský hrách je jednou z nejchutnějších luštěnin. Kromě chuti vyniká i vysokou nutriční hodnotou. Už dávno nepatří jen do jídelníčku příznivců rostlinné stravy, vzhledem ke zvyšujícímu se zájmu o pestrost ve stravě je už i cizrna běžnou potravinou na talíři Středoevropana. Na její adaptaci pro české podmínky se zaměřují vědci Mendelovy univerzity v Brně.

Semena cizrny patří mezi nejkvalitnější luštěniny vhodné pro lidskou výživu. Jsou bohatým zdrojem bílkovin se značným množstvím esenciálních aminokyselin a sacharidů, ale také zdrojem minerálů, vitamínů a obsahují některé z potencionálně prospěšných látek, které mohou snížit riziko chronických onemocnění.

Cizrna je obvykle pěstována v aridních a semiaridních oblastech a vyhovuje jí teplejší klima. Lze ji ale pěstovat i v podmínkách mírného pásu, tedy ve střední Evropě. Vzhledem k rostoucím teplotám, změně klimatu a dlouhodobějšímu poklesu půdní vláhy na území České republiky, se jeví jako vhodná alternativa k dnes pěstovaným plodinám.

Prozatím se v tuzemsku pěstuje jen na 150 hektarech v teplejších oblastech například u Kroměříže a Mikulova, kde je její růst ale limitován suchem, které se negativně projevuje na výnosu. Předejít těmto ztrátám by se dalo vyšlechtěním nové odolnější odrůdy, o což se snaží i vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Pozitivní vliv cizrny lze pozorovat i na kvalitě půdy. Společně s dalšími luštěninami totiž patří mezi oblíbené rotační plodiny.

Vědci z Agronomické fakulty se nyní zaměřují u cizrny na regulaci vývoje semen a osemení, které slouží jako pletivo zajišťující ochranu semene a objasnění genetického základu ztráty dormance během procesu domestikace. “Pochopení biologických procesů a doplnění chybějících informací o vývoji semene, osemení a jeho úloze v dormanci je pro zemědělství velmi důležité. Získané informace budou využitelné jak v základním výzkumu, tak ve šlechtění cizrny pro lepší odolnost k abiotickým stresům, jako je sucho” dodala Veronika Sedláková z Agronomické fakulty.

Kde se cizrna pěstuje?

Prakticky po celém světě. Vedle zemí Blízkého a Středního východu a zemí severní Afriky jde o Austrálii, Rusko, Kanadu, USA, Mexiko, Argentinu a z evropských zemí především o Španělsko, Itálii či Bulharsko. Celkem jde o 57 států. Luštěniny jako takové tvoří kolem 30 % celosvětové produkce plodin, vyšší procento patří už jedině obilovinám. Mezi nejvýznamnější luštěniny patří fazol, cizrna a hrách. Právě druhá příčka patří cizrně jako všestranně využitelné plodině. V čerstvém či zpracovaném stavu je důležitou součástí lidské stravy a využívá se i jako pro hospodářská zvířata.

A co se zní dá uvařit / připravit? Od pomazánek až po vydatnou polévku. Pár receptů najdete i u nás na webu v sekci recepty.

Zdroj : mendelu.cz