Přeložila: Peta z původního článku.

Fakt č. 12 - Rozmarýnový olej může být použit jako přírodní konzervant masa. Funguje dokonce lépe než chemická aditiva.

Někteří lidé už nyní používají oblíbený rozmarýn k ochucení masa. Tato kombinace bude možná v blízké budoucnosti ještě běžnější, protože se výrobci potravin snaží uspokojit poptávku zákazníků po přírodnějších výrobcích. V současné době patří mezi dvě nejběžněji používané přidané látky určené ke konzervaci masa BHT a BHA. Ale studie spojují BHA s rakovinou a BHT s hyperaktivitou a kvůli tomu se někteří spotřebitelé vyhýbají výrobkům, které je obsahují. Studie z roku 2006 dokazuje, že esenciální oleje z rozmarýnu a šalvěje brání rozkladu masa a ztrátě polynenasycených mastných kyselin lépe než kombinace BHA a BHT. Výzkumníci jsou povzbuzeni tímto úspěchem a stále zkoumají způsoby, jakými by mohly být esenciální oleje využity, aby nahradily aditiva v širší praxi. Překážka, kterou musí překonat je, že rostlinné oleje dávají masu výrazné aroma, které nemusí vonět všem spotřebitelům. Ale pokud máte rádi rozmarýn a šalvěj jako koření na maso, tak nebudete mít vůbec žádný “problém”!

Fakt č. 13 - Třešně tiší záněty a dnu a mohou dokonce zabránit artritidě.

Věděli jste, že třešně snižují úroveň zánětů v těle natolik, že výrazně zmírňují příznaky artritidy a snižují riziko kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky? A ani nemusíte brát super účinný extrakt, aby byl znát efekt, samotný třešňový prášek dosahuje ohromujících výsledků. V nejedné studii vedla konzumace třešňového prášku k změnám ve fungování genů regulujících záněty u myší. Jako všechno ovoce s tmavými slupkami jsou i třešně bohaté na antioxidanty a ostatní fytochemikálie, které pomáhají lidskému zdraví způsoby, kterým teprve věda začíná porozumívat. Větší zábava bude sice jíst sladké třešně, ale nejsilnější protizánětlivé vlastnosti mají kyselé třešně. Kromě zánětů a artritidy bylo dále zjištěno, že pomáhají při boji s dnou, redukci tělesného tuku a snižování hladiny cholesterolu. Že už to nemůže být lepší? Nějaké druhy kyselých třešní obsahují vysokou hladinu hormonu melatoninu, díky kterému lépe usínáme. Třešně jsou skutečně zázračná potravina.

Fakt č. 14 - Canola olej byl dříve nazýván řepkový olej ale jméno bylo z marketingových důvodů změněno.

(Pozn.: Canola oil se z angličtiny překládá jako řepkový olej, ale v angličtině není z názvu Canola oil patrné spojení s řepkou olejkou. Řepka jako taková je rapeseed)
Olivový olej je z oliv, hroznový olej je ze zrníček hroznů, arašídový olej je z arašídů a canola olej je z ... řepky olejky. Dnes vzbuzuje toto slovo znepokojení, avšak během druhé světové války lidé nevěděli nic o “řepce”, ani o tom, že olej z těchto semínek byl užíván k průmyslovým účelům. Skutečný problém s názvem “řepkový olej” byl ten, že olej byl tak toxický, že ho FDA v roce 1956 zakázala pro lidskou spotřebu. Když kanadští pěstitelé vyšlechtili v 70. letech nový druh řepky s nižším obsahem jedovaté kyseliny erukové, bylo rozhodnuto, že je potřeba vymyslet nové jméno. Název Canola je odvozený od “Canadian oil, low acid” (pozn.: Kanadský olej, nízký obsah kyselin) a má spotřebitele přesvědčit, že je bezpečné tento olej konzumovat. “Canola” byla původně pouze registrovaná obchodní značka, ale název se stal natolik známý, že bylo od této obchodní značky upuštěno. “Canola” je nyní v mnoha zemích standardním označením pro řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové.
Poznámka k překladu: Olej z průmyslové řepky olejné může obsahovat až 45% kyseliny erukové. V USA je limit kyseliny erukové max. 2% hmotnosti, v EU 5%.

Fakt č. 15 - Zasazená petržel přitahuje dravý hmyz, který sežere mnoho škůdců, kteří by si jinak smlsli na vaší úrodě.

Společné pěstování je pradávná technika sázení různých plodin vedle sebe tak, aby jedna druhé přinášely užitek. Například, známé indiánské tři sestry, využívané domorodci v Severní Americe zahrnují fazole k uchování dusíku v půdě, kukuřice jako opora při popínání fazolí a tykve vrhají na půdu stín. Listová petržel na zahradě pomáhá odpuzovat škodlivý hmyz a přitahuje ten, který je pro nás prospěšný. Brouci nemají rádi lístky petržele a vyhýbají se jí. Tento efekt může být podpořen posypáním sousedních rostlin lístky petržele nebo pokropením výluhem z těchto lístků. Pokud necháte petržel dojít přes drobné květenství až do fáze, kdy vytrousí semínka, bude přitahovat dravé vosy a pestřenky, které zničí housenky a jiné zahradní škůdce. Zvláště rajčata mají ráda výsadbu blízko petržele, protože tato bylinka přitahuje vosy zabíjející housenky lišaje. Díky petrželi zasazené vedle růžového keře budou růže více vonět. A ještě jedno varování: nesázejte blízko vedle sebe mátu a petržel, žádné z nich se nebude dařit.

Fakt č. 16 - Kysané zelí je tak plné vitamínů a probiotik, že ho námořníci pojídali na dlouhých cestách, aby byli zdraví.

Raw, kvašené potraviny překypují probiotiky podporující zdraví a jsou základem lidského jídelníčku po stovky let. Jedním takovým dávným pokrmem je kysané zelí, vyráběné jednoduše pokrytím zelných hlávek vodou a ponecháním několik týdnů v klidu. Bakteriím, které se přirozeně vyskytují na povrchu zelných listů, se v tomto prostředí daří, zelí chemicky přetváří a zvyšují obsah vitamínů B. A stejně tak důležité je, že kysané zelí vydrží mnohem déle než zelí čerstvé. Starověcí námořníci využívali této superpotraviny a na dlouhých cestách s sebou vozili sudy kysaného zelí, aby neonemocněli kurdějemi - onemocněním z nedostatku vitamínu C, které bylo jedním z největších nebezpečí této profese. Lodní záznamy ukazují, že tato nemoc se skoro nevyskytovala na lodích, které vozily kysané zelí. Můžete využít výživných a imunitu podporujících vlastností kysaného zelí z chlazeného oddělení (pasterizace ničí probiotika) a nebo si ho jednoduše připravte sami.

Fakt č. 17 - Obsah antioxidantů v oregánu je vyšší než v borůvkách.

Oregáno, běžné koření italské a mexické kuchyně, pochází z listů bylinky s původem ve Středomoří (nenechte se zmást mexickým oregánem s původem v Americe), patří k potravinám s nejvyšší koncentrací antioxidantů, jaký byl kdy zkoumán. Podle údajů USDA je jeho antioxidační aktivita 20 krát vyšší než u jakékoliv jiné bylinky. Dokonce i ovoce proslulé obsahem antioxidantů se nemůže s oregánem měřit: má čtyřikrát vyšší antioxidační aktivitu než borůvky, 12 krát vyšší než pomeranče a 42 krát vyšší než jablka. Prospěšné vlastnosti nám sice může přinášet pouze pravidelné používání oregána při vaření, ale občas je potřeba koncentrovanější forma. Proto je esenciální olej z oregána běžným přípravkem proti bakteriálním, virovým a parazitárním infekcím. Protože je velmi účinný a chutná tak skvěle, natírají některé restaurace oregánovým olejem salátový bar, aby nebyl živnou půdou pro bakterie.

Fakt č. 18 - Látky obsažené v česneku jsou tak účinné, že je možné se popálit pouhým přiložením stroužku česneku na kůži.

Česnek je známý svými antibakteriálními a antivirovými vlastnostmi, ale ne každý si uvědomuje, že tyto samé přednosti mohou způsobit i zničení lidských buněk. Přestože konzumace, ať už raw nebo vařeného česneku, je zcela bezpečná, látky v něm obsažené mohou při kontaktu s lidskou kůží vyvolat těžké alergické reakce (kontaktní dermatitida). Pokud je česnek na pokožce příliš dlouho, může způsobit popáleniny druhého nebo dokonce třetího stupně, a to tak závažné, že je třeba transplantace kůže. Výskyt diskuzí na internetových fórech týkající se léčby takovýchto popálenin (většinou u lidí, kteří aplikovali česnek na kůži, aby se zbavili akné nebo pih) dokládají, že povědomí o těchto vlastnostech je stále vzácné. Dokonce i lékařská literatura obsahuje pouze pár zmínek o tomto fenoménu. Ale někteří lidé vědí o tomto riziku již dlouhou dobu – jeden z nejlépe zdokumentovaných případů popálení česnekem se týká tří vojáků, kteří se úmyslně popálili česnekem, aby se vyhnuli práci.
Poznámka k překladu: Týká se například i křenu, při jeho delší aplikaci na kůži (například jako obklad) může popálení způsobit – člen týmu Zdravé potraviny měl možnost vyzkoušet doslova na vlastní kůži :-)

Fakt č. 19 - Obchodníkům se nelíbil název “čínský angrešt” a proto toto ovoce přejmenovali na “kiwi” - po ptákovi, kterému se podobá.

Přestože “kiwi” je slangový výraz pro člověka z Nového Zélandu, ovoce kiwi ve skutečnosti pochází z Číny. Vždy bylo pro čínskou kulturu velmi důležité a stále je národním ovocem této země. Z Číny bylo dovezeno na Nový Zéland ze začátku 19. století. Čínský název je sice “yang tao”, ale Novozélanďané brzy začali ovoci přezdívat ”čínský angrešt”. Když se americký dovozce Norman Sondag rozhodl uvést ovoce na trh Spojených států, chtěl nové jméno, aby nemusel platit vysoké clo, jaké bylo u bobulovin. (pozn. bobulovina je v angličtině berry a angrešt se řekne gooseberry – tudíž bylo slovo bobulovina v angličtině v názvu). Jeho kolega navrhl jméno melonette, které zamítl, protože clo za melouny bylo v té době také vysoké. Nakonec Jack Turner – pěstitel z Nového Zélandu – navrhl název “kiwi”, inspirovaný hnědým národním ptákem Nového Zélandu. Pod tímto názvem bylo ovoce uvedeno na trh v Severní Americe a dodnes je stále název “kiwi” široce používáno.

Fakt č. 20 - Když španělští dobyvatelé připluli do Ameriky, zakázali pěstování dvou nejvydatnějších světových zdrojů rostlinné bílkoviny.

Domorodí obyvatelé Ameriky domestikovali různé druhy superpotravin, které hrály v jejich kultuře důležitou roli. Dvě z nich začínají být nyní celosvětově známé jako potraviny nabité bílkovinami a jinými nezbytnými živinami: quinoa a amarant. Obě plodiny byly zakázány Španěly, kteří jimi pohrdali, protože byly využívány při domorodých náboženských obřadech. Jak quinoa tak amarant jsou obilniny obzvláště bohaté na bílkoviny. Tyto bílkoviny jsou překvapivě kompletní, což znamená, že obsahují všechny esenciální aminokyseliny v poměru vyžadovaném lidským tělem – vlastnost, která je u rostlinných potravin velmi vzácná. Ačkoli se quinoa a amarant při vaření používají stejně jako obilniny, nejsou příslušníky čeledi lipnicovitých a jsou zcela bezpečné pro lidi s alergií na lepek nebo kukuřici. A co víc, obě plodiny mají jedlé listy. V této době teprve západní svět začíná oceňovat potenciál těchto plodin, zvláště pak amarantu. To proto, že quinou je těžké vypěstovat mimo své přirozené horské prostředí, kdežto amarant roste tak snadno, že je v některých oblastech považován za plevel.

Fakt č. 21 - Mnoho zpracovaných potravin je vyráběno pomocí derivátu z uhelného dehtu, který je spojován s dětskou hyperaktivitou.

Dali byste svému dítěti vědomě surovinu vyrobenou z uhelného dehtu? A přitom přesně to možná děláte, když necháváte své ratolesti jíst ty oranžové nebo žluté, uměle barvené výrobky, zahrnující limonády (např. Mountain Dew), výrobky se sýrovou příchutí (např. Kraft Dinner), ochucené čipsy (např. Doritos), nakládanou zeleninu a mnoho dalších jiných potravin a nápojů. Tartrazin je látka vyrobená z průmyslového odpadu a je běžnou součástí všech těchto potravin, což znovu zdůrazňuje potřebu pečlivého čtení etiket. Tartrazin, známý také jako E102, byl jedním z prvních barviv spojovaných s dětskou hyperaktivitou, což potvrdila studie provedená v roce 2007 britskou Food Standards Agency. Následkem toho, musí být výrobky obsahující tuto látku opatřeny výstražným štítkem, a to v celé Evropské unii. Spojené státy žádný takový zákon nemají, přestože je barvivo také spojováno s astmatem, migrénami a rakovinou.