Autor článku: Tereza Fišerová (fiserova@zdravapotravina.cz)

Hmyz v kuchyni obvykle není vítaným návštěvníkem. To však neplatí u hmyzu, který je speciálně kulinářsky upravován za účelem konzumace. Věda zabývající se využitím hmyzu v lidské potravě se nazývá entomofagie a ve většině evropských zemí její oblíbenost rychle vzrůstá. V Evropě je hmyz pokládán za lahůdku, na rozdíl od rozvojových zemí Afriky a jihovýchodní Asie, kde jsou lidé na konzumaci hmyzu přímo závislí.

V pravěkých dobách, kdy naši prapředci byli závislí na sběru bobulí a drobného hmyzu, mělo naše tělo schopnost trávit látku chitin (polysacharid tvořící kostru členovců) pomocí enzymu chitinázy. S postupným přechodem na jiný druh potravy přestal lidský organismus chitinázu vyrábět; chitin tedy prochází naším trávicím ústrojím v nepozměněném stavu. Podobně jako nestravitelná vláknina z rostlin má však blahodárné čistící účinky na střevní trakt.

A to není zdaleka jediný důvod, proč se zbavit nedůvěry ke konzumaci hmyzu!

Druhy jedlého hmyzu

Ve světě se dnes používá v gastronomii na 1400 druhů jedlého hmyzu. Nejčastěji to jsou mouční červi, sarančata, cvrčci a švábi. Méně obvyklí jsou mravenci, včely, vosy, termiti, ploštice, chrousti a další. Každý hmyz je typický svoji specifickou chutí, která se využívá pro přípravu charakteristických pokrmů. Např. chuť sušených červů je přirovnávána k celozrnnému chlebu a jejich použití se uplatňuje především do sladkých dezertů.

Další vlastnost, která se zohledňuje při přípravě hmyzu, je obsah chitinu. Čím více je daný hmyz této látky obdařen, tím více na talíři „křupe“ – ku příkladu saranče.

Výživová hodnota hmyzu

Hmyz je z hlediska nutriční hodnoty velice ceněn, a to oprávněně! Vedle nezanedbatelného množství bílkovin obsahuje další významné látky nepostradatelné pro organismus, mezi něž patří esenciální aminokyseliny a celá řada vitamínů. Množství hmyzu, které se vám vejde do dlaně, pokryje vaši denní dávku veškerých živin.

Tabulka níže slouží k porovnání vybraných druhů hmyzu z hlediska obsahu bílkovin s běžnými druhy masa.
 

Příprava hmyzu v kuchyni

Kromě sušených červů (seženeme v každé prodejně chovatelských potřeb) je nutné mít při vaření k dispozici hmyz živý (prostřednictvím internetu z farem, kde chovají hmyzí druhy určené ke konzumaci). Bezprostředně po uhynutí zvířete dochází k jeho rozkladu, který by nepříznivě ovlivňoval výslednou chuť. Hmyz se tedy usmrtí těsně před podáváním vložením do vroucí vody, kde dochází do vteřiny k jeho usmrcení. Zdá se vám to příliš drastické? Asi vás to překvapí, ale kuře, kráva nebo prase se také musí zabít, aby se mohlo jejich maso následně upravit a konzumovat…

Poté hmyz orestujeme na másle a můžeme podávat buď s pečivem, na sladko ve formě zákusků nebo - stejně jako běžné maso - k libovolné příloze.
 

Hmyz jako pokrm budoucnosti?

Současná poptávka po mase je již v takovém měřítku, že se jatečná zvířata - i přes stále dokonalejší metody rychleného růstu - stávají nedostatkovým zbožím. Proto se často hovoří o vhodnější alternativě – konzumaci hmyzu, jehož reprodukční systém je prakticky neomezený.

V Evropě je tato myšlenka stále pokládána za bláznovství a zatím se předpokládá, že hmyzí jídelníček bude i nadále považován za gurmánskou specialitu. V současné době probíhají výzkumy, které se snaží využít významných nutričních hodnot hmyzu, např. pro sportovce ve formě tyčinek nebo výživových doplňků. Takto zpracovaný hmyz by taktéž nebudil většinový odpor. Stále si říkáte, že byste hmyz do pusy NIKDY nedali? Tím si ovšem před sebou nadobro uzavřete dveře, za kterými se skrývá nové chuťové poznání. A za překonání odpudivých předsudků tento kulinářský zážitek bezesporu stojí!

Použité zdroje:

http://www.entomofagie.sweb.cz/index.htm

http://www.hmyznataliri.cz/