Rostoucí produkce stále více zpracovaných potravin, rychlá urbanizace a změna životního stylu mění stravovací návyky. Vysoce zpracované potraviny mají stále vyšší spotřebu a jsou cenově dostupnější. Lidé na celém světě konzumují více energeticky vydatných potravin s vysokým obsahem nasycených tuků, trans-mastných kyselin, cukrů a soli. Sůl je hlavním zdrojem sodíku a zvýšená spotřeba sodíku je spojována s hypertenzí a zvýšeným rizikem srdečních onemocnění a mrtvice.

Odhaduje se, že pokud by se celosvětová spotřeba soli snížila na doporučenou úroveň, mohlo by se každoročně zabránit 2,5 milionu úmrtí. Proto se členské státy WHO se dohodly, že do roku 2025 je třeba snížit příjem soli u světové populace o cca 30 %. Klíčová opatření na snížení příjmu soli přinesou jeden rok života ve zdraví a navíc za cenu, která je nižší než průměrný roční příjem nebo hrubý domácí produkt na osobu. 

Příjem soli nižší než 5 gramů denně (průměr je 9-12 g) u dospělých pomáhá snižovat krevní tlak a riziko kardiovaskulárních onemocnění, mrtvice a koronárního infarktu. Hlavním přínosem snížení příjmu soli je odpovídající snížení vysokého krevního tlaku.

V čem je problém?

• Vysoká spotřeba sodíku (více než 2 g/den, což odpovídá 5 g soli/den) a nedostatečný příjem draslíku (méně než 3,5 g/den) přispívají k vysokému krevnímu tlaku a zvyšují riziko srdečních onemocnění a mrtvice.
• Hlavním zdrojem sodíku v naší stravě je sůl, ale může také pocházet z glutamátu sodného E621, který se používá jako zvýrazňovač chuti, nebo i dalších potravinářských aditiv obsahujících sodík
• Většina lidí konzumuje příliš mnoho soli - v průměru 9-12 gramů denně, což je přibližně dvojnásobek doporučené maximální dávky.

Sůl ve stravě může pocházet ze zpracovaných potravin, a to buď proto, že obsahují obzvláště mnoho soli (např. hotová jídla, zpracované maso, jako je slanina, šunka a salámy, sýry, slané pochutiny, instantní nudle a další), nebo proto, že se konzumují často a ve velkém množství (např. chléb a zpracované cereální výrobky). Sůl se také přidává do potravin při vaření (bujón a vývar) nebo při stolování (sójová omáčka, rybí omáčka a kuchyňská sůl).

Spotřebitelé by proto měli číst etikety na potravinách a vybírat si výrobky s nízkým obsahem sodíku.

V souvislosti s obsahem sodíku lze využít i výživového tvrzení BEZ PŘÍDAVKU SOLI. Setkáme se sním povětšinou u výrobků určených pro naše nejmenší. Toto označení znamená, že případný sodík uvedený v nutriční tabulce je pouze přirozeného původu (třeba ze zeleniny) a skutečně žádná sůl k dosolení nebyla použita.

Spotřebu soli v domácnostech lze snížit:

• nepřidávat sůl při přípravě jídla;
• nemít na stole slánku;
• omezením konzumace slaných pochutin;
• výběrem výrobků s nižším obsahem sodíku

Zdroj článku: CZVP SZÚ