Publikováno: 08.03.2023 Autor: Hana Nova
Potravinářský průmysl používá umělá sladidla v široké škále potravin a nápojů jako alternativu k přidaným cukrům, jejichž škodlivé účinky v souvislosti s rozvojem řady chronických onemocnění jsou již dobře známy.
O bezpečnosti umělých sladidel se vedou neustále diskuse. Nicméně zjištění, týkající se jejich role v etiologii různých onemocnění, jsou často rozporuplná. Negativní vliv těchto potravinářských aditiv na kardiovaskulární onemocnění a jejich karcinogenita se projevily v několika experimentálních studiích. Údaje z humánních studií však nebyly stále postačující a předchozí observační studie se soustředily pouze na uměle slazené nápoje.
Dvě rozsáhlé studie internetové kohorty NutriNet-Santé, publikované v loňském roce, byly založeny za účelem zkoumání vztahů mezi výživou a zdravím – konkrétně souvislostí mezi konzumací umělých sladidel a rizikem vzniku rakoviny a souvislostí mezi konzumací umělých sladidel a rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Studie se vyznačují velmi podrobným hodnocením nutriční expozice a stravovacího chování.
Umělá sladidla a riziko rakoviny: Výsledky populační kohortové studie NutriNet-Santé
Cílem této studie bylo prozkoumání souvislostí mezi příjmem umělých sladidel (celkovým příjmem ze všech zdrojů stravy a nejčastěji konzumovanými umělými sladidly: aspartamem [E951], acesulfamem K [E950] a sukralózou [E955]) a rizikem vzniku rakoviny (celkově a podle lokalizace).
Do studie bylo zapojeno celkem 102 865 dospělých osob z francouzské populační kohorty NutriNet-Santé (78,5 % žen, průměrný věk na počátku studie 42,2 ± 14,5 let). Studie probíhala v letech 2009–2021 (medián doby sledování 7,8 roku, mezikvartilové rozpětí 4,7–9,4 roku). Údaje o příjmu stravy a konzumaci sladidel byly získány na základě opakovaných 24hodinových záznamů o stravě, včetně obchodních názvů průmyslových výrobků. Souvislosti mezi konzumací sladidel a výskytem rakoviny byly hodnoceny pomocí Coxových modelů proporcionálních rizik upravených podle věku, pohlaví, vzdělání, fyzické aktivity, kouření, indexu tělesné hmotnosti, výšky, přírůstku hmotnosti během sledování, diabetu, rodinné anamnézy rakoviny, počtu 24hodinových záznamů o stravě a základního příjmu energie, alkoholu, sodíku, nasycených mastných kyselin, vlákniny, cukru, ovoce a zeleniny, celozrnných potravin a mléčných výrobků.
Výsledky studie ukázaly, že příjem umělých sladidel byl spojen se zvýšeným celkovým rizikem vzniku rakoviny (3 358 případů, poměr rizika [HR] pro vyšší konzumenty umělých sladidel ve srovnání s nekonzumenty = 1,13 [95% interval spolehlivosti CI 1,03 až 1,25], P = 0,002). Vyšší riziko vzniku rakoviny bylo pozorováno zejména v souvislosti s příjmem aspartamu (HR = 1,15 [95% CI 1,03 až 1,28], P = 0,002) a acesulfamu K (HR = 1,13 [95% CI 1,01 až 1,26], P = 0,007). Zvýšené riziko pak bylo zaznamenáno pro karcinom prsu (n = 979 případů, HR = 1,22 [95% CI 1,01 až 1,48], P = 0,036, pro aspartam) a rakoviny související s obezitou (n = 2 023 případů, HR = 1,13 [95% CI 1,00 až 1,28], P = 0,036, pro celková umělá sladidla a HR = 1,15 [95% CI 1,01 až 1,32], P = 0,026, pro aspartam).
Výsledky této rozsáhlé populační kohortové studie tedy naznačují pozitivní souvislost mezi vyšším příjmem umělých sladidel (zejména aspartamu a acesulfamu K) a celkovým rizikem rakoviny, konkrétně spojitost příjmu aspartamu se zvýšeným výskytem rakoviny prsu a rakoviny související s obezitou.
Tato zjištění naznačují, že umělá sladidla používaná celosvětově v mnoha značkách potravin a nápojů mohou představovat modifikovatelný rizikový faktor vzhledem k prevenci rakoviny a poskytují důležité a nové poznatky pro probíhající přehodnocování sladidel v potravinách prováděné Evropským úřadem pro bezpečnost potravin a dalšími zdravotnickými agenturami na celém světě.
Celá studie, včetně metodiky, podrobných výsledků a výstupů:
Umělá sladidla a riziko kardiovaskulárních onemocnění: výsledky z prospektivní kohorty NutriNet-Santé
Cílem studie bylo prozkoumat souvislost mezi umělými sladidly ze všech potravinových zdrojů (nápoje, stolní sladidla, mléčné výrobky atd.) celkově i jednotlivě (aspartam, acesulfam K a sukralóza) a rizikem kardiovaskulárních onemocnění (celkově, ischemické choroby srdeční a cerebrovaskulárních onemocnění).
Studie se zúčastnilo 103 388 respondentů internetové kohorty NutriNet-Santé (průměrný věk 42,2 ± 14,4 let, 79,8 % žen). Studie probíhala v letech 2009–2021 (medián doby sledování 9,0 let, mezikvartilové rozpětí 7,5–10,1 let). Příjem stravy a spotřeba umělých sladidel byly hodnoceny na základě opakovaných 24hodinových záznamů stravy, včetně obchodních názvů průmyslových výrobků.
Hlavními výstupními daty byl vztah mezi příjmem sladidel (kódováno jako spojitá proměnná, transformováno log10) a rizikem kardiovaskulárních onemocnění, což bylo hodnoceno pomocí multivariabilně upravených Coxových modelů rizika.
Výsledky ukázaly, že celkový příjem umělých sladidel byl spojen se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění (1502 příhod, poměr rizika HR = 1,09, 95% interval spolehlivosti CI 1,01 až 1,18, P = 0,03); absolutní míra výskytu u vyšších konzumentů (nad mediánem specifickým pro pohlaví) a nekonzumentů byla 346 a 314 na 100 000 osoboroků. Umělá sladidla byla spojena zejména s rizikem cerebrovaskulárních onemocnění (777 příhod, 1,18, 1,06 až 1,31, P = 0,002; míra výskytu 195 a 150 na 100 000 osoboroků u vyšších konzumentů a nekonzumentů). Příjem aspartamu byl spojen se zvýšeným rizikem cerebrovaskulárních příhod (1,17, 1,03 až 1,33, P=0,02; míra výskytu 186 a 151 na 100 000 osoboroků u vyšších konzumentů a nekonzumentů, v uvedeném pořadí) a acesulfam K a sukralóza byly spojeny se zvýšeným rizikem ischemické choroby srdeční (730 příhod; acesulfam K: 1,40, 1,06 až 1,84, P = 0,02; incidence 167 a 164; sukralóza: (1,31, 1,00 až 1,71, P = 0,05; četnost výskytu 271 a 161).
Zjištění z této rozsáhlé prospektivní kohortové studie naznačují potenciální přímou souvislost mezi vyšší spotřebou umělých sladidel (zejména aspartamu, acesulfamu K a sukralózy) a zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění.Umělá sladidla, přítomná v tisících značek potravin a nápojů po celém světě, nicméně zůstávají kontroverzním tématem a v současné době jsou přehodnocována Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, Světovou zdravotnickou organizací a dalšími zdravotnickými agenturami.
Celá studie, včetně metodiky, podrobných výsledků a výstupů:
Zdroje:
Převzato: Bezpečnost potravin
A díky navyšujícímu se počtu příznivců alternativního stravování dnes není…
