Druhy kávy

Věděli jste, že existuje více jak 60 druhů kávy? Pro obchodní účely jsou ale nejdůležitější pouze dva. Které to jsou?

Jsou to právě Arabika a Robusta. Tyto dva druhy jsou pro trh nejdůležitější, v obchodě se s nimi tedy setkáme nejčastěji. Jak je od sebe odlišíme?

Káva Arabika

Kávovník typu arabika je náročnější na pěstování, vyžaduje více péče i lepší podnebí - od toho se pak odvíjí i cena, která je výrazně vyšší. Káva Arabika má více chuťových tonů, chutná po ovoci, čokoládě, oříškách a dalších specifických chutích. Oproti robustě obsahuje také menší množství kofeinu (asi o polovinu). Ve světové produkci Arabika zaujímá podstatně větší podíl, cca 80%.

Kávovník Robusta

Káva robusta se vyznačuje typicky zemitou, hořkou a pro někoho až nepříjemnou chutí. Rozdíl v ceně ve srovnání s arabikou je výrazně nižší. Robusta je méně náročná na pěstování a odolnější vůči škůdcům (není třeba velkého množství herbicidů).

Všechny výhody obou druhů lze však spojit do směsi zrnkové kávy. Směs obou káv se používá například pro přípravu espressa - dodává mu hořkost, krásnou pěnivost a zemitost těla kávy.

Pěstování kávy

Pěstování kávy, péče o ni a její sklizeň jsou velmi náročné. Celé to začíná zasazením kávových semen do speciálních pařenišť. Po vzklíčení rostlinek se tyto semenáčky přesadí do zastíněných školek a odkud jsou pak asi po 6 až 8 měsících přesazeny na plantáže.

Plantáže jsou chráněny před intenzivním slunečním svitem stromy zvanými Guamos. Květy kávovníku jsou bíle a připomínají svou vůní, barvou a vzhledem květy jasmínu.

Divoký kávovník může dosáhnout výšky 10 až 15 metrů. Na plantáži se však stromy prořezávají a upravují do výšky 1,5 až 3 metry pro zajištění vyšší úrody a snazší sklizně.

Keře Arabiky a Robusty rodí přibližně tři až čtyři roky po výsadbě, optimální úrodu dávají po dobu deseti let a maximální sklizeň poskytují dvacet až třicet let

Jeden kávovník obvykle dává půl kilogramu až kilogram surové kávy ročně. Při využití moderních metod pěstování dosahuje výnos 3 000 až 4 000 kg na hektar.

Sklizeň

Devět měsíců od objevení prvních květů plody dozrávají a mohou se sklízet. Sklizeň probíhá většinou ručně. Strojový sběr se používá na kávových plantážích v nižších nadmořských výškách, kde je rovná půda. Jednou z výhod strojového sběru jsou nižší náklady, tento sběr je ale velmi drastický. Využívá se především v Brazílii, Austrálii a dalších zemích.

Délka hlavní sklizně může trvat až čtyři měsíce pro kávu Arabika, pro kávu Robusta je to o něco déle. Na kávovníku je zajímavé, že na jedné větvi můžeme najít zároveň květy, nezralé plody a zralé plody. Proto je nejen nutné sbírat plody ručně, ale je třeba se k jedné větvi i několikrát vracet (selektivní sklizeň). Jeden sběrač kávy sklidí za den mezi 50 až 100 kg kávových plodů.

Kde se pěstuje nejvíce kávy?

Káva roste pouze v tropických a subtropických oblastech. Pás, ve kterém se dnes pěstuje, zahrnuje přibližně padesát pěstitelských zemí. Kávovník potřebuje průměrnou teplotu mezi 17–23 °C, hojně srážek a dobrou půdu.

Největším producentem kávy na světě je Brazílie, kde se v průměru vyprodukuje asi jedna třetina celosvětové produkce. Na druhém místě je Vietnam se 17% produkce, třetí Kolumbie s 10%, následuje Indonésie, Etiopie, Honduras, Indie, Peru, Uganda, Guatemala, Mexiko, Nicaragua a Pobřeží slonoviny.

V příštím díle kávového speciálu se podíváme na následné zpracování kávy a taky na to, jak následně ovlivňuje její chuť.

 

Zdroj: https://konzument.cz/users/publications/4-publikace/295-jak-pozname-kvalitu-svet-kavy.pdf

https://www.gourmetkava.cz/cs/srovnani-arabica-vs-robusta-17