Když vypěstujeme růži bez trnů, nepřestane vonět? Bude velké jablko pořád dost sladké? A když zbavíme kapra šupin, co si o Vánocích schováme pod talíř? Lidé vylepšují vlastnosti plodin i zvířat už tisíce let. Když však člověk takto nabourá přirozenou evoluci, musí nést i důsledky. Zveme vás na výstavu Nekonečný příběh – odkaz Mendela v zemědělství od 22. července v Národním zemědělském muzeu v Praze.

Proč se lidstvo od nepaměti věnuje šlechtění a plemenářství? Důvody mohou být různorodé, od zajištění bohaté úrody přes odolnost rostlin a živočichů až po estetické hledisko. Nová výstava Národního zemědělského muzea, která nese název Nekonečný příběh – odkaz Mendela v zemědělství, vám představí zajímavosti z historie i současnosti zemědělského šlechtění. „Nejmodernější techniky šlechtění, hraničící se science fiction, přesto pouze kopírují to, co dělá sama příroda. Ale vědomě a především daleko rychleji. Výstava představí fascinující objevy, ale i význam vědeckého základu, který jim dal právě G. J. Mendel,“ říká generální ředitel Národního zemědělského muzea Zdeněk Novák.

Hlavní výstava sezony připomíná 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela a ukáže pokrok v genetice, šlechtitelství a plemenářství v průběhu staletí s důrazem na české země. Přiblíží Mendelovy objevy v oblastech úzce spjatých se zemědělstvím, včetně vědeckých omylů. Časová osa představí podstatné informace, které se udály na poli šlechtitelství od domestikace až po genové inženýrství. Výstava podává zajímavé informace neotřelou formou i atraktivním vizuálním ztvárněním a zároveň připomíná, že i sebelepší úmysly mohou být zneužity.

V rámci časové osy vystupuje současně 16 hlavních témat, která kromě podrobnějších informací obsahují také audiovizuální prvky, interaktivní předměty i autentické sbírkové exponáty z fondu NZM.

Návštěvníci se například dozvědí, odkud se šířily jednotlivé druhy rostlin a živočichů, nebo se seznámí největšími českými objevy v oblasti šlechtění a plemenářství, které nás proslavily ve světě, jako jsou například sladovnický ječmen, cukrová řepa, přeštické prase, lnářský modrák, malínský křen a další. Dozví se, které jablko se dostalo až do kosmu a které plemeno psa považujeme za národní poklad.

Ve světě nás proslavil i ječmen Haná Pedigree Emanuela Proskowetze mladšího (1849–1944), který od roku 1875 v Kvasicích na Hané postupně vyšlechtil velmi kvalitní odrůdu ječmene Haná Pedigree, a sice z krajové odrůdy získané od rolníka z Holešova. Haná Pedigree dala základ dalším odrůdám sladovnického ječmene nejen u nás, ale i ve světě.

Celosvětovým šlechtitelským úspěchem byla také odrůda ječmene jarního zvaná Diamant, kterou vyšlechtil Josef Bouma (1921–2002) v Branišovicích u Brna. Od kamaráda zubaře si vypůjčil vyřazený zubní rentgen a ozařoval jím semínka, čímž u nich vyvolal změny genetické informace neboli mutace. Pak hodnotil následné výsevy. Po pár letech získal mutantní krátkostébelnou odrůdu, která nejen nepoléhá, ale také dává vyšší výnos. Součástí výstavy je i edukační program a přednáškový cyklus.

Výstavu doprovází i panelová výstava Mendel – komiks ze života Gregora Johanna Mendela výtvarníků Venduly Chalánkové a Jána Obyšovského, kterou zapůjčila Hvězdárna a planetárium Brno, partner výstavy.  

Zdroj: NZM