Publikováno: 15.05.2012 Autor: Neznámý
V období sezóny kopřiv si přečtěte k čemu je tato rostlina dobrá a jak si na ni pochutnat.
Autor: Peta
Tvrzení, že existuje chutná a výživná potravina, která nestojí ani korunu, určitě vzbudí všeobecný zájem. Navíc roste téměř všude a obsahem vitamínu a minerálů hravě strčí do kapsy špenát i brokolici. Řeč je o kopřivě.
Ocení jí především lidé, kteří rádi vaří z místních, sezónních a čerstvých ingrediencí. Přestože se jedná o plevel, příroda si tento poklad pečlivě střeží. Jak jinak si vysvětlit její žahavé lístky?
Obsahuje mnoho cenných látek, zejména draslík, vápník, železo, vitamín C, provitamín A, vitamíny skupiny B a v neposlední řadě velkou dávku chlorofylu.
Kopřiva je vhodná jak pro vnitřní, tak pro vnější užití. Léčitelství využívá účinků kopřivy již od dávných dob. Nálev připravený z kopřivy má protizánětlivý a hojivý účinek. Obklady přikládáme na špatně se hojící rány a drobné popáleniny. Kopřivy se využívají také při problémech s mastnými vlasy, kdy vlasy po každém umytí opláchneme připraveným vychladlým nálevem. V lidovém léčitelství se doporučuje šlehat čerstvými kopřivami revmatické klouby.
Vnitřně se využívá při léčbě diabetu a chudokrevnosti. Při jarní očistné kůře pijeme 1 l nálevu připraveného z čerstvých kopřiv denně, a to po dobu 3 týdnů. Tato kůra odstraňuje škodlivé látky z těla a čistí krev. I v přípravě pokrmů nezůstává kopřiva pozadu. Můžeme jí použít všude, kde bychom normálně použili špenátové listy. A že nejde pouze o módní záležitost, dokazuje fakt, že již naše babičky dělávaly na jaře špenát z mladých kopřiv.
Sbíráme mladé, jarní kopřivy, ideálně do půlky května, protože poté dochází k hromadění dusitanů v rostlině. Vyzbrojíme se gumovými rukavicemi, dlouhými nohavicemi a rukávy, plátěnou taškou a můžeme vyrazit. Na sběr si vybereme prosluněné místo, nejlépe daleko od silnice. Z kopřivy vytěžíme maximum, pokud sbíráme horní lístky, které obsahují nejhodnotnější látky. Při sběru musíme brát v úvahu, že kopřivy po úpravě několikrát ztratí na objemu.
Když si úrodu přineseme domů, můžeme jí buď usušit, nebo použít čerstvou rostlinu. Listy opláchneme – pozor, ani mokré kopřivy neztrácejí žahavé schopnosti. Vložíme do hrnce a spaříme vařící vodou. Kopřivy slijeme – nálev lze schovat a použít na obklady, čaj nebo oplach vlasů. V této fázi můžeme lístky nakrájet a přidávat do různých placek, zapečených brambor, nádivek atd. Nejznámější úpravou je však kopřivový špenát.
Listy opláchneme, vložíme do hrnce a spaříme vařící vodou. Kopřivy slijeme, přidáme čerstvou vodu a dusíme 15 minut. Poté rozmixujeme. Takto jsme si vlastně připravili špenátový protlak, který můžeme zmrazit, nebo upravit tak, jak jsme u špenátu zvyklí.