Pivo je pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny připravené ze sladu, vody, chmele nebo chmelových produktů. V různých formách se vyrábělo od nepaměti. První nálezy na našem území poukazující na výrobu již ve 4. století př. n. l. První písemné zmínky jsou spojené se zákazem konzumace piva pro mnichy v břevnovském klášteře a pocházejí z 10. století.

V minulosti mohl pivo vařit jen ten, kdo vlastnil právo várečné, udělované panovníkem, jindy církví, městem nebo šlechtici. Naopak dnes může vyrábět pivo kdokoli, pokud dodrží patřičnou potravinářskou legislativu. Kromě velkých pivovarů se v poslední době rozmáhají maloobjemové pivovary, vázané například i na jednu nebo dvě restaurace.

Lze vyrobit kvalitní pivo i bez přídatných látek?

Určitě ANO! Některé pivovary však používají místo části sladu jiné suroviny, které jsou označované jako náhražky sladu neboli surogáty. Za surogaci považujeme i přídavky sladu z jiných obilovin než je ječmen. Například pšenice se používá k přípravě speciálních bílých piv (weißbier). Pokud ji výrobce použije, musí informaci uvést do složení na obale. Příklad zde.

Dobarvovat lze oblíbený český nápoj pouze karamely (E 150 a-d). Pokud se na trhu objevují piva barevná jinak než je obvyklé, např. zelené pivo, k dobarvení dochází pomocí přídavku přírodních surovin (výluhy z bylin) nebo pomocí ochucení piva složkou, pro kterou jsou jiná barviva povolena. Příklad zde. V ovocných pivech můžeme najít i sladidla nebo konzervanty! Příklad zde.

Dlouhodobě je Česká republika stále v čele žebříčku v konzumaci piva, a to i přesto, že došlo ke snížení množství vypitého piva na osobu a rok. Dnes je to 143 litrů piva na hlavu ročně, ale

ještě před dvaceti lety byla spotřeba 162 litrů. Druhé Německo má 113 litrů na hlavu, třetí Rakousko 108 litrů, čtvrté Estonsko 102 litrů a páté Polsko 99 litrů na hlavu.

Pivo obsahuje celou řadu minerálních látek, vitaminů, antioxidantů, které se do něj dostávají z použitých surovin. Na biologické hodnotě se podílejí všechny složky, a to chmel, slad i voda.

Látky v chmelu podporují mimo jiné trávení, působí jako sedativum, mají antioxidační a konzervační účinky. Slad obsahuje vitaminy B1, B2, B6, niacin a kyselinu listovou. Voda obsahuje minerální látky včetně stopových prvků: draslík, fosfor, hořčík, křemík, železo, zinek a měď. Složení závisí na použitém zdroji.

Pivo lze také považovat za prospěšný iontový nápoj. Poněkud sporný je pak obsah alkoholu, respektive množství vypitých piv. Vcelku se lékaři shodují, že v malém množství (1 pivo denně) tělu spíše prospívá.