Tři roky rozborů komunálního odpadu v 900 brněnských domácnostech přinesly konkrétní reálná data o tom, kolik potravin se v těchto domácnostech skutečně vyhazuje. V rámci projektu byly také zjištěny detailní informace o postojích domácností k plýtvání potravinami a důvodech, proč se plýtvá. Cílem totiž bylo nejen zmapovat, kolik domácnosti vyplýtvají potravin, ale také zjistit, zda a jak lze chování spotřebitelů ovlivnit.  

 „Během tří let jsme provedli jedinečný experiment, proběhla řada kampaní, které informovaly o závažnosti problému a současně nabízely tipy, jak je možné plýtvání omezit. V této době jsme zaznamenali, že se skutečně objem vyplýtvaných potravin ve sledovaných lokalitách snížil průměrně o 11 %,“ uvedla vedoucí projektu Lea Kubíčková.

I finančně nenáročné kampaně mohou vést ke snížení plýtvání potravinami. Lidé reagují na letáky, edukativní příspěvky na sociálních sítích, nálepky na popelnicích, čtou jednoduché informační brožurky. Naopak efekt dražších kampaní se v krátkodobém horizontu nedostavil.

„Shrneme-li tedy celé tři roky projektu, je zřejmé, že při vhodném působení je možné chování domácností ovlivnit, aby se snažili už při nakupování potravin a pak následně jejich zpracování chovat racionálně a plýtvat potravinami co nejméně. Efekt některých kampaní je okamžitý, u jiných se projeví později. Je však zřejmé, že pokud se působit přestane, domácnosti se vrací do zaběhaných kolejí. Z toho plyne, že je třeba o problematice hovořit, na domácnosti systematicky působit a že intervenční kampaně mají smysl,“ doplnila Kubíčková. 

Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Lea Kubíčková, Ph.D., tel.: 739 348 950, vedoucí Ústavu marketingu a obchodu (PEF).

Zdroj: MENDELU