Nedávno se ozvala redaktorka Eva Vychodilová ze serveru ihned.cz se zajímavým nápadem. Zaslala mi 10 etiket různých potravin bez uvedení jejich konkrétního názvu. Čili jsem mohl hodnotit potraviny jen podle jejich složení a odhadnout o jakou potravinu se jedná. Odkaz na má hodnocení k fotogalerii na ihned.cz si můžete prohlédnout zde. Autorkou fotografií etiket je Eva Vychodilová a tímto ji děkuji za svolení k jejich použití pro účely tohoto článku.

V článku níže najdete vždy nejprve etiketu se složením a pod ním mé hodnocení a jelikož se jedná většinou o ne moc kvalitní potraviny co do výživové hodnoty a chemie v nich použité, tak jsem přidal i vlastní nabídku možných alternativ. Určitě není třeba se lekat toho, že není život bez chemie možný, naopak, jde to poměrně jednoduše, jen je potřeba složení potravin pravidelně zkoumat a o jídle přemýšlet.



Jedná se o nějaký druh nápoje, bohužel ve složení není specifikováno konkrétnější množství složek, nicméně hlavní složkou je voda (složení se udává v pořadí dle svého množství v potravině), která je obarvena do oranžovo – hnědé barvy pomocí přírodního karotenu (160a), ale i syntetického karamelu (150d – pozor, nezaměňovat s klasickým cukerným karamelem, společný je jen název, tento je amoniak-sulfitový karamel). Chuť je dodána koncentrátem jablečné šťávy, ten však není asi v dostatečném množství, protože je doplněnen aromatem neznámého původu, ale předpokládám, že dodá nápoji nejen specifickou silně jablečnou chuť ale i vůni. Nápoj je dále doslazen syntetickými sladidly aspartam a sacharin, což jsou velmi kontroverzní umělá sladidla, o kterých bylo napsáno mnohé.

Je možné, že na etiketě nápoje bude uvedeno jedno z reklamních slov “LIGHT”, “bez cukru”, “dietní”, a podobně, protože nápoj skutečně obsahuje zanedbatelné množství kalorií, ale stejně tak i zanedbatelné množství výživových hodnot, o vitamínech ani nemluvě.

Protože nám tato potravina z nutričního pohledu nic nepřináší, navíc má v sobě možná rizika použitých potravinových aditiv, osobně bych tedy doporučil koupit si litrové balení kvalitního 100% ovocného džusu, který se dá běžně sehnat za cenu kolem 30Kč a dle chuti si jej naředit sodovkou, perlivou vodou nebo vodou z kohoutku (která v ČR splňuje přísná kritéria a na většině území ČR je i chuťově dobrá). Získáme tak za podobnou cenu podobné množství nápoje, bez všech nepotřebných “umělých pomocníků”.



Zde bych hádal na nějakou čínskou instantní polévku nebo instantní nudlové jídlo. Je to typická ukázka potraviny, která je typická pro svou kategorii a nese většinu jejích negativních znaků. Většinou použitým aditivům a žádným přirozeným složkám odpovídá i cena, která bývá velmi nízká, ikdyž to není vždy pravidlem. S koktejlem “Éček” se setkáme i ve vyšších cenových kategoriích instantních potravin. Cenou se tedy zde rozhodně řídit nejde, nezbývá než pečlivě prozkoumat složení.

Vypíchnul bych především použitý glutaman sodný (E621) o kterém se mluví často. Ten má schopnost silně zvýrazňovat chuť. Proto také v tom malém pytlíčku s práškem je překvapivě hodně chuti. Setkat se s ním můžeme i v mnoha bujónech a kořenících směsích. Umožňuje značně snižovat množství skutečných surovin, jejichž chuť je pak zvýrazněna glutamany. Jelikož je tato látka kontroverzní (více na našem webu), doporučoval bych se jí vyhýbat, protože s ní mohou být spojeny nežádoucí účinky typu bolení hlavy, nevolnosti a další, které se souhrnně označují jako “syndrom čínské restaurace” - v kterých se často ochucovadla s glutamany používají.

O umělých sladidlech jsem již hovořil, to je zde také, dále pak řada látek, které udržují potravinu pohromadě (emulgátory, stabilizátory) v dané konzistenci. Jen těžko se hledají nějaké suroviny s výživovou hodnotou, proto bych i zde hodnotil potravinu jako zbytnou, bez které bychom se měli obejít.

Chápu, že se člověk v životě dostává do situací, kdy potřebuje rychlé levné jídlo, ovšem za sebe říkám, že jídlo by mělo mít výživovou hodnotu a nemělo by to být jen “lepidlo k zaplácnutí žaludku”. Což tato potravina do velké míry naplňuje. Jako alternativu rychlého a kvalitního jídla můžu doporučit těstovinu cous-cous, který je hotový téměř instantně a pokud nemáme čas do něj krájet zeleninu a další přísady, lze zakoupit hotové italské pesto, které stačí do kuskusu zamíchat a máme výborné jídlo, které nejenom zasytí, ale také nám něco dá.



Usuzuji, že se jedná o nějaký snack, pečivo, které se namáčí v taveném sýru. Už svým založením se jedná o potravinu, která je doplňková – nejíme ji proto, abychom se najedli, ale takzvaně “na chuť”. I mě honí někdy mlsná, teď je jen na zvážení, čím tu chuť na něco dobrého zaženeme. Tady mámě před sebou, z nichž většinu lze označit za bezpečnou, s vyjímkou červeno-hnědého barviva annato (E160), které má dodávat tmavší vzhled pšeničné tyčce a mimo jiné může být přičinou alergických reakcí. Sýrová složka je složením průměrný tavený sýr se všemi svými klady (konzistencí ideální na namáčení) i zápory (použití tavících solí).

Z podstaty druhu této potraviny by ji každý výživový poradce označil za potravinu, bez které se ve svém jídelníčku obejdeme, protože nám nic moc zdravého a výživného nedodá. Jak jsem již říkal, i na mě přijdou “chutě” a zároveň nechci utrácet velké částky za malou “chuťovku”, kterou sezobnu za minutu.

Jako zdravější a levnější ( v přepočtu ceny na množství ) alternativu bych tedy doporučil koupit balení celozrnných křupavých houstiček, 250gr balení stojí kolem 32 Kč a kvalitní pomazánkové máslo, které lze pořídit od 20 Kč. Mě osobně chutná pomazánkové máslo bez příchutí, jehož složení by mělo být co nejkratší a rozhodně bez Éček. Kdo preferuje různé chutě, pomazánková másla se dělají v oblíbené variantě s křenem, pažitkou, česnekem a taková mohu jedině doporučit. Houstičky lze máslem buď namazat a nebo obdobně jako u hodnocené potraviny přímo houstičkou z kelímku máslo nabírat.



Už to, že ze samotného složení nejde poznat o jakou potravinu se jedná, je zvláštní. Většina ze složek js ou jen látky pomocné a v podstatě nejde nalézt nějaká základní surovina. Sice nemám k dispozici k hodnocení výživové hodnoty této potraviny, ale díky tomu, že na prvním místě je uveden cukr (tedy složka, která je nejvíce zastoupená v potravině), lze očekávat, že energetická hodnota bude velmi vysoká – takže nic pro někoho kdo chce hubnout, navíc, když pro mě nelogicky je ještě potravina doslazena syntetickými sladidly Aspartam a Acesulfam K, které kromě toho, že jsou sladké a v podezření z mnoha nežádoucích účinků, tak i zvyšují chuť k dalšímu jídlu. Těžko určit, zda se jedná o nějaké bonbóny nebo tvarovanou ozdobnou figurku – lidově řečeno – je to obarvený doslazený cukr s přidanými látkami aby jej bylo možné dobře formovat a držel pohromadě. Na konci je sice uvedeno, že byl přidán vitamin C a A, ale to ani nevyváží ani neospravedlní konzumaci tohoto obarveného, ochuceného cukru.

Rada alternativy je v tomto případě velmi jednoduchá – jakékoli ovoce, které si můžeme buď utrhnout na zahradě nebo koupit v obchodě a dát jen pozor na to, aby k nám nepřicestovalo přes půlku světa a nebylo ošetřeno pomocnými látkami, aby se na nás v obchodě usmívalo svým “přirozeným” leskem. Pak dostane tělo mnohem více vitamínů a lépe ztravitelného přírodního, nerafinovaného, cukru.



Zde je to bezpochyb majonézový salát se salámem, okurkou a hráškem. Salám sice není dále specifikován, ale dle svého složení by se dalo mluvit o kvalitě tzv. “výrobního salámu”, bohužel není uvedeno kolik kterého masa salám obsahuje. Místo toho si můžeme přečíst seznam Éček, které salám konzervují, drží ho po hromadě, zahušťují a obarvují košenilou (E120), což je červené barvivo získávané z těl sušeného hmyzu, které je v podezření z mnoha nežádoucích účinků. Myslím si, že zde další rozbor nemá moc smysl, protože každý ze čtenářů asi ví nebo tuší že tento typ potraviny obecně nepatří k těm zdravým. A obecně je problém v této kategorii potravin nalézt výrobek, který by nebyl takto Éčky prošpikován, je to dáno tím, že majonéza, aby vydržela ve stavu, ve kterém byla vyrobena se zkrátka bez stabilizačních látek neobejde – pokud jste někdy majonézu doma dělali, tak asi víte, jak dopadne za pár dní a to se v prodávaném výrobky nesmí smát. Salám by určitě mohl být použit kvalitnější. Éček je v něm tolik, že bych spíše čtenáře odkázal na náš web www.emulgatory.cz, kde si mohou každé Éčko dohledat.

Co je ještě zajímavého, že výrobce ve složení kombinuje označování látek kódem É a jejich běžným názvem. Nevím zda je v tom nějaký konkrétní záměr, nicméně opticky je tak ve složení Éček méně, ale např. takové stabilizátory Xanthan a Guarová guma a další, jsou také Éčka.

Alternativou je si vyrobit tento salát doma, protože se obávám, že z prodávaných potravin budou všechny trpět stejnými neduhy. Výroba domácího salátu je samozřejmě časově náročnější, ale rozhodně ji mohu doporučit, protože si na něm zaručeně pochutnáte, receptů na internetu existuje mnoho. Co bych doporučil za sebe, pokud se někdo chce vyhnout použití kupované majonézy (která bude vždy obsahovat Éčka) a a domácí výroba se mu zdá pracná(je časově náročná a vyžaduje trochu šikovnosti), tak potom já rád majonézu nahrazuji kombinací čistého pomazánkového másla a kvalitního bílého jogurtu v poměru 1:1. Tyto suroviny se dobře promíchají aby vznikla hmota jednotné konzistence. Podle chuti pak stačí ochutit bylinkami nebo jen zamíchat do surovin salátu a budete překvapeni jak se výsledek blíží svými vlastnostmi majonéze a přitom není ani zdaleka tak tučný a tím pádem je I mnohem lehčí na trávení.



Dle složení odhaduji na nějaké bonbóny nebo cukrovinky pro děti. Základní složkou je cukr, rostlinný tuk a dále jsou to už jen látky dodávající potravině barvu, chuť a lesk. Je určitě chválihodné, že výrobce použil jako ochucující složku skutečné ovocné šťávy, ale bohužel se nevyhnul ani použití aroma, které není blíže určeno – což je dle legislativy v pořádku, ale zvídavý spotřebitel by měl být na pozoru. Aromata jsou většinou látky syntetické, jinak by se výrobce určitě pochlubil, že je aroma přírodní. A u aromat zaznamenáváváme podobné nežádoucí účinky jako u některých Éček, neboť se dost často jedná o látky podobného původu, jen je může výrobce schovat pod nicneříkající slovo “aroma”.

Zastavil bych se u barviv, je totiž zajímavé, že výrobce kombinuje barviva bezproblémová (E100 – žluté přírodní barvivo kurkumin, E160e – červené přírodní barvivo karotinoid) s velice kontroverzními Éčky (E120 – červené barvivo získávané z hmyzu – košenila, a modrá barviva Indigotin E132 a Brilantní modř E133 – obě s řadou možných nežádoucích účinků jako alergické reakce a astma).

Na závěr je výrobek naleštěn látkou E903, což je tzv. Karnaubský vosk, přírodní látka získávána z tropické palmy, která se používá k leštění nejen cukrovinek, ale i tropických plodů, apod.

Jako už u předešlých potravin, nejedná se o potravinu základní, ale o doplňkovou. Ze své podstaty, že je složena jen z cukru, tuku a přídatných látek, by bylo dobré její konzumaci omezit protože nám opět nic z nutričních hodnot nepřináší, jen nechtěné kalorie navíc.



Předpokládám, že se bude jednat o nějaký tavený sýr nebo sýrovou pomazánku s šunkovou příchutí a bohužel se bude spíše jednat o tu chuť než obsah samotné šunky. Ta sice obsažena jako 7,5% celkového množství, ale její kvalita odpovídá jejímu použití – tj. jako zanedbatelné množství v jiné potravině. Jako hlavní výtku bych viděl použití glutamanu sodného (E621), o něm jsem již mluvil u potraviny č. 2. Nutnost zvýrazňovat chuť a barvu šunky samotné a navíc ještě použití šunkového aroma v celém objemu výrobku přináší neduhy o kterých jsem již mluvil u potraviny č. 6. Navíc šunkové aroma není jediné, ještě je zde aroma smetanové – látky, které možná nevzbuzují žádné obavy, ale jak už jsem uvedl, jejich složení je pro nás skryto a nevíme o jaké látky se jedná.

Pro kompletní zhodnocení složení by bylo jistě zajímavé vědět, jaký je obsah soli, který u těchto potravin bývá vysoký. Kvůli doslova Éčkovému koktejlu bych se osobně této potravině vyhýbal. Pokud mám potřebu namazat si něco na chleba, volil bych buď tradiční nebo pomazánkové máslo a když bych měl chuť na šunku, koupil bych si šunku kvalitní s vysokým podílem masa, bez látek zvýrazňující chuť, zahušťovadel a barviv. Kvalitní šunka totiž nic z toho nepotřebuje. Ideální šunka by ani neměla obsahovat E250 (Dusitan sodný), který funguje jako konzervant, ale může se rozkládat na nebezpečné nitrosaminy. Přiznávám, že sehnat šunku bez dusitanu je obtížné, ale jsou takové na trhu – budou mít nezvykle šedivou nevýraznou barvu, ale to je barva přirozená, neovlivněná konzervanty, které mimo jiné zachovávají červenou barvu masa.



Obávám se, že toto bude paštika. Je dost možné, že na obalu bude napsána jako játrová paštika. Ovšem nejvíce obsaženou složkou a tedy na prvním místě je kuřecí kůže, čili odpad z výroby jiné potraviny, kterým se hodí nastavit tuto paštiku. Tedy hodí se to hlavně výrobci. Vepřová játra jsou až na místě druhém. Potravinu bych osobně zavrhnul už pro použití E621, našeho již známého glutamanu sodného, který chybějící chuť zvýrazní. Nechybí ani aroma o kterém zase nevíme co je vlastně zač.

U předchozích potravin jsem se příliš nevěnoval látkám zvaným emulgátory, což je skupina Éček, které jsou v převážné většině bezproblémové. Jejich funkce jsou různé, zde nám například potravinu E407a (Karagenan), E471 (glyceridy mastných kyselin), E472c(estery mastných kyselin), E450 (Difosforečnany) a E451(Trifosforečnany) stabilizují, dodávají ji jednotnou texturu a částečně působí jako antioxidanty zabraňující tzv. žluknutí tuků.
Bohužel je potravina také obarvena do červena barvivy E120 a E160b, které patří do skupiny podezřelých Éček z nežádoucích účinků. Nechybí ani konzervanty, zejména E250 bez kterého by se bohužel náš masný průmysl neuměl obejít – tím ale nechci říct, že nejsou světlé vyjímky. Pokud budete dobře hledat v naší databázi potravin www.chemievjidle.cz – naleznete masné výrobky a uzeniny bez dusitanů – čest takovým vyjímkám a díky za ně.

Předpokládám, že domácí paštiku si asi doma hned tak dělat nebudeme, když si ji chceme koupit jen tak občas. Jasné doporučení by tedy bylo hledat opravdu kvalitní paštiky, kde výrobce nepoužil přebytek potravinových aditiv, příkladem za všechny může být výrobce Pandrhola, kde jeho paštika má velmi jednoduché složení: vepřové maso 81 %, vepřová játra, vepřové sádlo, jedlá sůl, koření. Porovnejte s dlouhým seznamem složení této paštiky nebo té, které máte doma.



Evidentně masová konzerva, bohužel není jasné, kolik masa skutečně masa konzerva obsahuje. Víme sice, že vepřového masa je 55%, u hovězího však informace chybí. Pokud si uvědomíme, že si kupujeme masovou konzervu, měla by její naprostá většina být skutečné maso, tedy minimálně 90%, ale jen málo výrobků na tuto hodnotu dosáhne.

Předložený štítek konzervy obsahuje mnoho stabilizátorů, zahušťovadel a nechybí ani šunkové aroma a barvivo. Pokud se teď ptáte, jestli je opravdu nutné, aby všechny tyto látky potravina obsahovala, odpověď vám dají potraviny, které své složení mají podstatně kratší. Proč tedy takové rozdíly v potravinách ? Samozřejmě je to cena, která bude základním indikátorem kvality masových konzerv, ale bez kontroly složení se neobejdeme. Hlavně nás bude zajímat zbytečné použití barviv, aromat a zvýrazňovačů chuti.



Ikdyž těmto potravinám říkáme piva, zákon stanoví aby byly označeny jako “Míchaný nápoj na bázi výčepního piva se sladidly”. Samotnou složku piva není potřeba dále komentovat, zajímavější je složka ovocná. Pozitivní je, že aroma je přírodní, ale to je naprosto přebito koktejlem všech umělých sladidel, která běžně uvádíme jako ty, kterým bychom se měli vyhýbat: cyklamát sodný, sacharin, Acesulfam K a Aspartam. Pro výrobce je samozřejmě levnější a jednodušší použít tyto syntetická sladidla, ale otázkou zůstává, zda je to lepší pro spotřebitele, když tyto Éčka hodnotíme velmi negativně s řadou možných nežádoucích účinků. Použité barvivo E120 – košenila už jen dobarvuje tento koktejl.

Jako alternativu lze doporučit klasické pivo si namixovat vlastnoručně nebo se používat po jiných výrobcích, které jak vím, mají ve složení nejen přírodní aroma, ale jsou slazeny cukrem namísto umělých sladidel a jsou obarveny barvivy přírodními. Takže opět, potřeba je být obezřetný a etiketu se složením pečlivě zkoumat.

Potraviny hodnotil Rudolf Náprstek, předseda OS Zdravá potravina