V dávných dobách se v tento den nejen slavilo všeobecným veselím a hodováním, ale byl to i den odvodů daní, obnovování smluv a kontraktů, zahajovali se tribunály či probíhaly volby do místních zastupitelstev. Z dřívějších tradic se více méně dochovaly už jen husy a víno.

Třebaže se zdá, že si vinaři vymysleli nový svátek, není to tak. Svatomartinské víno má dlouhou tradici, která se po staletí vyvíjela zcela svébytným způsobem vycházejícím z koloritu českých zemí, především Moravy. Tady mladé víno získalo svůj název podle pravidelného otvírání a prvního ochutnávání v den sv. Martina, tedy symbolicky 11. 11. Označení Svatomartinské víno ve spojitosti s vítáním nového vína se začalo užívat již na dvoře císaře Josefa II.

V novodobých dějinách první mladé víno, kolem roku 1993, vyrobily Vinné sklepy Valtice a pojmenovaly jej „Moravíno nouveau“. Vinařský fond značku Svatomartinské uvedl na trh poprvé v roce 2005. 

Aby víno mohlo nést značku Svatomartinské, musí být vyrobeno z hroznů odrůd Müller Thurgau, Veltlínské červené rané, Muškát moravský (bílá vína) nebo Modrý Portugal a Svatovavřinecké (růžová a červená vína) vypěstovaných na území České republiky. A musí projít hodnocením nezávislé komise.

K popíjení a prodeji Svatomartinského vína se váže několik pravidel:

• Svatomartinská vína by se neměla otevřít dříve než 11. 11.

• Víno se nalévá vždy z lahve a nikdy ze sudu.

• Na etiketě musí být vždy logo Svatomartinského vína, tj. značka se sv. Martinem na bílém koni.

• Každá láhev musí být opatřena předepsanou záklopkou (která je pro všechny vinaře stejná) s nápisem Svatomartinské a datem ročníku na hrdle láhve.

Další dodržovanou tradicí je pečená husa. A proč právě husa? Jedna legenda praví, že husy při kázání sv. Martina rušily, proto skončily na pekáči. Další příběh hovoří o tom, že husy sv. Martina prozradily, když se mezi nimi ukrýval.

K tradičním sladkým pokrmům tohoto den patří martinské rohlíčky. I zde je hned několik vysvětlení, proč jsou ve tvaru rohu. Martinské rohlíky tak mají připomínat starověký roh k pití (Trinkhorn) či rohy obětovaného býka, tedy pohanské zvyklosti, které byly přebrány i do křesťanských oslav. Čeští obrozenečtí historici pak tvrdili, že svátek sv. Martina položila církev do doby slavností Baccha (Dionýza), zobrazovaného s dvěma růžky na hlavě, proto začali pekaři péci pečivo podobné těmto růžkům.

Ať už je tomu jak chce, Vám přejeme dobrou chuť a na zdraví!