Školní stravování je vnímáno jako významná část péče o zdraví dětí. Proto je organizačně centralizované pod MŠMT ČR a nutriční stránku podporuje MZ ČR. Systém ale bohužel nedokáže pružně adaptovat a vstřebat změny ve společnosti, tedy i v životě dětí.

Dvě studie rozkryly některé očividné slabiny tohoto systému. První proběhla ve školním roce 2015/2016 a druhá ve školním roce 2017/2018. Zjištěné závěry by měly sloužit jako podklad pro změny.

Uvádíme jen některá zjištění. Pokud by vás to zajímalo, tak celá zpráva je volně přístupná.

Obědy obsahují poměrně málo tuku. Zejména tuky s polynenasycenými mastnými kyselinami, které jsou především v rostlinných olejích, jsou nedostatečně zastoupeny. Je potřeba zvýšit podíl rostlinných olejů v konečném pokrmu.

Je dobře známé, že pokrmy v ČR obsahují příliš vysoké množství soli. Obvykle více než dvojnásobek. Platí to v průměru i pro pokrmy školních jídelen. to, že mnohdy je to stejné jak ve FastFood už se taky psalo.

Množství vápníku ve školních obědech zřídka kdy dosahuje podílu 35 % doporučení definovaného vyhláškou č. 107/2005 Sb. Adjustace doporučené hodnoty by měla, na základě zkušeností z epidemiologických šetření, klesnout na 20 %. V tom případě splní doporučení asi 75 % jídelen. Denní doporučení ale naplněno bude, díky přívodu v jiných denních jídlech (viz data SISP04). Navíc, vyšší současný přívod vápníku snižuje resorpci železa, kterého je také málo.

Železo je důležitý prvek, kterého dostávají děti v některých populačních skupinách méně, než se doporučuje. Jde především o dívky, které konzumují menší podíl červeného masa. Kvalitní hovězí maso (i přední vařené) s minimem tuku by mělo být pravidelnou součástí jídelníčku.

Opakovaně bylo zjištěno, že obědy v řadě případů přesahují doporučení pro 35% podíl olova a kadmia. Tato situace vyžaduje pečlivé studium potravin, které se běžně nekontrolují, ale představují viditelný podíl v pokrmech. Souvisí to zřejmě i se zařazováním nových „zdravých“ komodit, o nichž není z hlediska kontaminace mnoho známo.

Zdroj: SZÚ