Dva kilogramy kávy ročně - tak zní průměrné množství, které každý Čech každoročně spotřebuje. Třetina zákazníků sahá po kávě právě díky jejím povzbuzujícím účinkům. 

Co ale káva bez kofeinu? Na ní se zaměřil dTest, který do laboratoře zaslal vzorky kávy bez kofeinu a zjišťoval, zda je opravdu bezkofeinová a také výskyt nežádoucích látek, které se k odstranění kofeinu používají.

Káva bez kofeinu se vyrábí úpravou běžných kávových zrn, ze kterých je kofein ostraněn buď pomocí rozpouštědel, či pouhé vody. V testu se zaměřili na to, jak dokonale je kofein odstraněn a zda se při výrobě do kávy nedostaly nežádoucí zdravotně závadné látky.

Do laboratoře byly zaslány vzorky kávy v různé podobě : instantní, mletá, zrnková i v káva v kapslích. Výsledky ukázaly, že se výrobcům podařilo upravit obsah kofeinu tak, že ve všech případech vyhovoval příslušným legislativním požadavkům. V kávě bez kofeinu je ve srovnání s běžnou zhruba 20 krát méně kofeinu.

Mezi nežádoucí látky, které se v kávě bez kofeinu mohou vyskytovat patří nechtěné vedlejší produkty výroby a také ty, které se do kávy dostávají kontaminací zvnějšku. Ze skupiny “výrobních” kontaminantů se test zaměřil na na methylenchlorid (rozpouštědlo používané k odstranění kofeinu), akrylamid a furan (vedlejší produkty pražení kávy) - v obou případech jde o zdravotně rizikové sloučeniny s potencionálně karcinogenními účinky.

Co se týče rozpouštědel neměly kávy téměř žádný problém, výskyt se však potvrdil u vedlejších produktů pražení kávy a to v některých případech i v poměrně vysokém množství.

Další skupinou nežádoucích látek přicházejících do kávy zvnějšku jsou zbytky pesticidů, ochratoxin A a polycyklické aromatické uhlovodíky. Přítomnost těchto látek se však v testovaných vzorcích nepotvrdila.

Poslední, velmi zajímavou součástí testu bylo i ověření, zda se v instantních a mletých kávách neobjevují obilné kávovinové náhražky.

Více informací naleznete na webových stránkách organizace dTest - ZDE.