Na maso, do polévky, na nákládání...prostě velmi často používané koření je kmín. V Česku dokonce třetí nejčastěji kupované. Nicméně je kvalitní? nejsou v něm látky, které tam nechceme? Na to si posvítili redaktoři dTestu.

Test sledoval hlavní parametry kvality koření: obsah silic, čistotu kmínu a jeho vlhkost. Obsah silic je zásadní pro intenzitu aroma koření a čím je jich víc, tím lépe. U cizích příměsí a nečistot platí opak: kvalitní koření by jich mělo obsahovat co nejméně. Důležitým znakem je i vlhkost, která kmín chrání mimo jiné před nežádoucími mikroorganismy. Laboratoř ani u jednoho z parametrů nezjistila problém. Všechny vzorky s rezervou vyhověly legislativním požadavkům. Přesto se mezi jednotlivými výrobky objevily výrazné rozdíly, zejména v obsahu silic. S kvalitou souvisela i další součást testu – senzorické hodnocení. Při něm pracovníci laboratoře ověřovali, zda vzhled, barva, vůně a chuť kmínu odpovídá obecnému standardu. Ani v tomto ohledu žádný ze vzorků nezaváhal.

Kromě kvality přišla na řadu zdravotní nezávadnost kmínu. Tu jsme nechali ověřit mikrobiologickým rozborem a analýzami nežádoucích látek. Nežádoucí mikrobi se testovaným kmínům vyhnuli. Dobře dopadlo i pátrání po nebezpečných mykotoxinech – jedovatých látkách tvořených některými druhy plísní. Jisté obtíže se však ukázaly při kontrole reziduí pesticidů.

Publikováno v časopise dTest 11/2021

Zdroj: dTest