Publikováno: 06.03.2013 Autor: Neznámý
Jak se rozdělují vitamíny a kde se jednotlivé vitamíny nacházejí ?
Autor: Danah
Až do 19. století bylo největším rizikem dlouhých námořních cest onemocnění, zvané kurděje. Příznaky byly padání vlasů a zubů, krvácení z dásní, velmi pomalé hojení ran a případně smrt. Stovky námořníků a cestovatelů umíralo na kurděje, než skotský lékař James Lind kolem r.1750 objevil, že přidání porce citrusového ovoce ke stravě lidí, cestujících po moři, působí jako prevence kurdějí. Zatímco jablečné pivo, ocet nebo jiné látky, které Lind zkoušel, tyto účinky neměly. Tehdy si lidé mysleli, že nemoc je způsobena něčím špatným v jídle nebo ve vzduchu, a nikoliv nedostatkem čehosi dobrého. Takže i přes Lindovy důkazy nebyla jeho práce ostatními lékaři přijata. Navíc on sám nebyl schopen poskytnout důkaz výzkumem na pevné zemi: ačkoliv sehnal skupinu dobrovolníků, na nichž zkoušel dietu s cílem vyvolat kurděje, což by trvalo několik měsíců, v té době se nemohl spolehnout, že účastníci testu nebudou příležitostně podvádět. I když Lind zemřel zklamaný,byl to on, kdo skutečně objevil význam a zdroj vitamínu C.
Výraz „vitamín“ byl prvně používán až na začátku 20. století pro popis těchto chemických látek v potravě, bez kterých se u lidí objevují zdravotní příznaky z jejich nedostatku. Vitamíny byly pojmenovány a dostaly do názvu písmeno, protože nebyla podrobně známa jejich chemická struktura. Jsou dodnes pojmenovány písmenem, a zároveň i slovním chemickým názvem: např. vitamín C nebo kyselina askorbová.
Vitamíny jsou rozděleny do dvou hlavních skupin: rozpustné v tucích jsou A, D, E a K, a rozpustné ve vodě jsou vitamíny skupiny B a vitamín C a H. Lidské tělo si může uchovat vitamíny rozpustné v tucích do zásoby, avšak jakýkoliv přebytek vitamínů rozpustných ve vodě je z těla rychle vyloučen močí: proto je jejich pravidelný přísun nezbytný. Vitamíny jsou však zapotřebí jen v malých množstvích. Denní doporučené dávky jsou obvykle uváděny v jednotkách miligramů (1 mg =1/1000 g) nebo mikrogramů (1 ug=1/1000 000 g).
Vitamíny zásadní pro lidské zdraví, jejich referenční nutriční denní příjem, RNI ( převzato z webových stránek britské Agentury pro potravinové standardy,) a hlavní potravinové zdroje těchto vitamínů:
Název | RNI | Hlavní zdroje výskytu |
---|---|---|
vitamín A | 0,6 mg pro ženy 0,7 mg pro muže | játra, sýr, vejce, máslo, olejnaté ryby (např. makrely), mléko, obohacené margaríny, jogurt |
vitamín D | 10 ug pro určité skupiny, např. těhotné ženy | olejnaté ryby, játra, vejce, margarín, některé obiloviny, chléb, sušené mléko |
vitamín E | 3 mg pro ženy 4 mg pro muže | rostlinné oleje(sójový, olivový), ořechy, semínka, obilné klíčky, některá listová zelenina |
vitamín K | 70 ug nebo 1 ug na kg tělesné hm. | listová zelenina (např. brokolice a špenát), rostlinné oleje, obiloviny. Malá množství mohou být v mase, mléčných výrobcích |
Název | RNI | Hlavní zdroje výskytu |
---|---|---|
vitamín B1 (thiamin) | 0,8 mg pro ženy 1 mg pro muže | vepřové maso, zelenina, mléko, sýr, hrách, sušené i čerstvé ovoce, vejce, některé obohacené cereální směsi, celozrnné pečivo |
vitamín B2 (riboflavin) | 1,1 mg pro ženy 1,3 mg pro muže | mléko, vejce, obohacené cereální směsi, rýže, houby |
vitamín B3 (niacin) | 13 mg pro ženy 17 mg pro muže | hovězí, vepřové, kuřecí maso, pšeničná mouka, kukuřičná mouka, vejce, mléko |
vitamín B6 (pyridoxin) | 1,2 mg pro ženy 1,4 mg pro muže | játra, vepřové, kuřecí, krůtí maso, treska, chléb, celozrnné obiloviny (např. ovesné vločky, obilné klíčky a rýže), vejce, zelenina, sójové boby, arašídy, mléko, brambory, cereální směsi |
vitamín B9 (kyselina listová) | 0,2 mg, ale navíc 0,4 mg pro těhotné či plánující početí | brokolice, kapusta, špenát, hrách, cizrna, brambory, droždí, tmavá rýže, některé ovoce (např. pomeranče, banány), cereální směsi, některý chléb |
vitamín B12 (kobalamin) | 1,5 ug | maso (zejména játra), losos, treska, mléko, sýr, vejce, droždí, některé cereální směsi |
vitamín B5 (kyselina pantothenová) | není předepsán (měl by být obsažen v běžné stravě) | kuřecí, hovězí maso, brambory, ovesná kaše, rajčata, játra, ledvinky, vejce, brokolice, celozrnný chléb, tmavá rýže, některé cereální směsi |
vitamín H (biotin) | 10 – 200 ug | maso (např. ledvinky a játra), vejce, některá zelenina a ovoce, zvláště směsi sušeného ovoce |
vitamín C (kyselina askorbová) | 40 mg | široký výběr ovoce a zeleniny, zvláště paprika, brokolice, kapusta, sladké brambory, brusinky, citrusy, kiwi |