Zabijačka v předvánočním a masopustním čase. V minulosti klasická součást téměř každé domácnosti středoevropského venkova i menších měst. S příchodem drobného hospodářství i kvůli celoroční dostupnosti masa v maloobchodní síti však její četnost výrazně poklesla. A jak situace vypadá dnes?

Dobře. Kvůli zabijačce si nemusíte doma pašíka vůbec vykrmovat. Jednoduše v řeznictví koupíte třeba jen očištěnou půlku prasete a zabijačku si kdykoliv uděláte sami. Pokud jste dostali chuť na jelítko nebo jitrničku, nemáte doma ani tu půlku od řezníka a nechce se vám „špinit“ kuchyně, můžete zajít do Penny Marketu. Právě tam si pro vás přichystali zabijačkové pochoutky od českých řezníků. Vše výhradně z kvalitních českých potravin a zpracované tak, že vše vyhovuje našim kritériím a má tedy nárok na logo FÉR potravina, např. zabijačkový sulc.

Zabijačkové menu má svůj tradiční rituál a byť se krajově poněkud liší, nikdy ne příliš. Na Moravě nechybí slivovice, v Čechách třeba i jiný destilát a pivo. K dopolední svačině se hodí kousek pečeného bůčku na cibuli s paprikou, zatřepaný smetanou a podávaný s chlebem. K obědu zavoní ovarová polévka s kroupami, ovar s jablkovým křenem, někdy už i gulášek. K večeři se podává opět polévka, tentokrát již zvaná prdelačka. Po ní mohou následovat jitrnice a jelita s kysaným zelím a vařenými brambory. Kdo vydrží víc, dá si chléb se škvarky či řízek.

Slovníček pojmů?

* ovar – jedná se o vařené části prasete, nejčastěji je spojován s hlavou, ale může to být i koleno, plecko nebo laloky. Nejméně tučný je z plecka, nejvíce z laloků. Hlava obsahuje jak masité části jako rypáček, ouško a líčko, tak i tučné (zbytek).

* jitrnice a jelita – jedná se o mix různého masa, kde se do jitrnic přidává povětšinou houska a játra, kdežto do jelit kroupy a krev. Dochucované jsou solí, pepřem, česnekem, kmínem a majoránkou. Podle tučnosti masa a množství krup (žemle) je tučný i výsledný produkt.

* tlačenka – správná tlačenka je jen z masa, masového vývaru a částí, které po rozvaření vytváří onu hustou „želatinovou“ část – tedy nožičky, odřezky z hlavy a kůže. Tučnost opět záleží na množství a typu použitého masa.

* zabijačkový guláš – jako základ se používá vývar z vaření ovaru, jitrnic a přidávají se méně hodnotné kousky masa. Není-li „se šesti“ a velkým množstvím alkoholu, a naopak je poctivý a domácí, tak výjimečně určitě neuškodí.

* zabijačková polévka – bývá velmi tučná, ale to se dá vyřešit odstraněním části tuku po vychladnutí. Dále je možné do ní přidat brambory nebo kroupy obsahující sacharidy, které „naředí“ množství zkonzumovaného tuku.

* škvarky a sádlo – kdo zkusil čerstvé, ještě teplé škvarky, tak si určitě velmi pochutnal. Ale stejně jako většina zabijačkových pochoutek, tak i škvarky jsou velmi tučné jídlo. Nicméně, i zde platí, že jsou-li škvarky a sádlo konzumovány s mírou a v našem běžném jídelníčku nechybí zelenina, ovoce a nezapomínáme ani na dostatečný a pravidelný pohyb, čas od času si pak můžeme tyto dobroty dopřát.