Z historie soli
Kromě toho, že sůl slouží jako dochucovadlo, umí také konzervovat potraviny. Staří Egypťané ji dokonce využívali k vysušování mrtvých těl před mumifikací. Jenže dříve nebyla sůl tak běžná, jako dnes. Před důlní těžbou se dala získat především odpařováním mořské vody, což je důvodem toho, proč sůl měli především lidé z oblastí okolo moře.

Dnes naštěstí tohle řešit nemusíme, soli máme dostatek. Dokonce si můžeme vybírat z různých druhů – od kuchyňské soli až po himalájskou či perskou. Ta nejběžnější sůl, kterou má snad každý z nás v kuchyni, se získává důlní těžbou a obohacuje se o jod. A její nejčastější využití? Dochucování potravin.

Zdravotní rizika  
Pokud však sůl dlouhodobě nadužíváme, může to vést ke zdravotním obtížím – k vysokému krevnímu tlaku, cévní mozkové příhodě a k onemocněním cév a srdce. Chcete těmto rizikům předejít? Nepřekračujte denní dávku soli, která je dle Světové zdravotnické organizace 5 g. Nejedná se však o 5 g „čisté“ soli. Je to myšleno tak, že 4 g zkonzumujeme v potravinách, jako jsou sýry, masné výrobky, pečivo a další. Zbývající 1 g soli je pak opravdu sůl, kterou si přidáváme navíc do potravin my sami. O tom jak si dát pozor na skrytou sůl jsme psali v tomto článku.

I přes toto doporučení je spotřeba soli v Evropě mezi 7–10 g na den a Česko je na jedné z nejvyšších příček. O tom už jsme psali v roce 2015 a bohužel se nic moc nezměnilo. Doporučení překračujeme v průměru trojnásobně. Není se čemu divit, protože běžné polední menu může mít až 8 g soli.

Redukce soli v potravinách
Protože si občasné EU neumí množství zkonzumované soli za den pohlídat, rozhodla se EU sepsat strategii týkající se redukce soli v potravinách, a to především v pečivu, masných výrobcích, sýrech a instantních pokrmech. Toho by chtěli dosáhnout nahrazením chloridu sodného (soli) za chlorid draselný, který má podobné fyzikální vlastnosti.

Více informací se dozvíte na Společnost pro výživu.