Školní jídelny se řídí 30 let starou vyhláškou o školním stravování, která v rámci tzv. spotřebního koše stanovuje, z jakých potravin školákům vařit. Pilotní testování připravovaných změn potvrdilo jejich proveditelnost. Aktualizované složení spotřebního koše se pak promítne do novely vyhlášky o školním stravování. Počítá se i s vydáním detailní metodiky, která má jídelny edukovat a pomoci připravit na změny v praxi. Informace jsou dostupné i na webu https://www.mametonataliri.cz/.

Na změnách pracuje pod záštitou ministra zdravotnictví Vlastimila Válka Mezirezortní pracovní skupina pro institucionální stravování. Konkrétně se jedná o tým Odborné skupiny pro školní stravování, který vede Státní zdravotní ústav v rámci projektu Máme to na talíři a není nám to jedno (MTNT). Ve spolupráci s lékaři, nutričními terapeuty, metodiky školního stravování, zástupci řady ministerstev, hygieniky a dalšími profesionály sestavují znění nového spotřebního koše, který má lépe reflektovat nutriční potřeby dětské populace. Vydávaná jídla mají být výživná a chutná, jejich příprava ale musí být zároveň snadno proveditelná v podmínkách školních jídelen.

Zda tomu tak skutečně bude se uvidí, protože již dnes některé jídelny vaří moderně a chutně i podle starého spotřebního koše. jak si s novým - tedy třeba více luštěninami poradí teřba ti méně nápadití a jak moc se dokáží se zeměnami školní kuchně vejít do jejich stávajících rozpočtů, se uvidí.

Koho problematika více zajímá, ať už profesně, nebo protože má děti školou povinné, podívejte se na další materiály l připravovaným změnám.

Chystané změny vycházejí ze světových výživových doporučení a napravují některé nedostatky v původní verzi spotřebního koše. Týkají se například těchto oblastí:

• aktualizace výživových potřeb dle soudobých doporučení
• větší důraz na plnění spotřebního koše kvalitními a nutričně hodnotnými potravinami
• zavedení metodiky výpočtu z tzv. čisté hmotnosti surovin – nelze započítávat do výživy dětí to, co nesnědí (pecky a slupky z některého ovoce, nebo třeba kosti v případě masa)
• zavedení ovoce nebo zeleniny s každým jídlem
• zrušení nutnosti doslazovat jídla – pokud ale jídelny potřebují, sladit mohou
• omezení sladkých nápojů – pro jejich prokazatelné negativní zdravotní dopady
• mírné navýšení celozrnných obilovin – pro jejich vysokou výživovou hodnotu
• drobné navýšení ryb – pro jejich vysokou výživovou hodnotu 
• drobné navýšení luštěnin – cca o 1 lžíci týdně pro jejich vysokou výživovou hodnotu
• omezení četnosti masových pokrmů, zároveň ale adekvátní porce masa v masných pokrmech
• možnost volby bezmasého pokrmu v jídelnách s výběrem z dvou a více jídel

Jídelnám má pomoci zavést změny do praxe i chystaná metodika. Bude zahrnovat doplňující výklad spotřebního koše, objasnění zdravotních přínosů jednotlivých potravin, pomůže i s orientací při nákupu potravin. Nebudou chybět ani kulinářské tipy, sezónní kalendář, recepty a praktické tipy od úspěšných školních jídelen nebo informace o biopotravinách a rady k jejich nákupu za přijatelné ceny. Metodiku plánuje SZÚ vydat  ještě před vstoupením novely vyhlášky o školním stravování v platnost, aby měli vedoucí jídelen dostatek času se na změny připravit.

Spotřební koš je ale jen jedním z několika pilířů školního stravování. Vedle potravin, se kterými školní jídelny nakládají, ovlivňuje kvalitu výsledných pokrmů také finanční ohodnocení personálu, vybavení jídelen a nastavení procesů, dodavatelský řetězec a další faktory. Všem těmto oblastem se bude projekt MTNT postupně věnovat v následujících letech.

Přílohy

Ukazky-zmen.docx (247,18 KB)

Fakta-o-skolnim-stravovani.png (401,35 KB)

Recepty.pdf (2,36 MB)

Report-pilot.pdf (3,38 MB)