Pomerančové džusy jsou u našich sousedů v současnosti vůbec nejoblíbenějším druhem ovocných šťáv. Sladkokyselé nápoje žlutavé barvy si ostatně našly mnoho příznivců i u nás. Mnozí si 100% pomerančových šťáv cení pro jejich vysoký obsah vitamínu C.

Pomerančový džus pochopitelně není regionální produkt. Pokud pochází z Brazílie, jeho uhlíková stopa je podle výpočtů Institutu pro výzkum energie a životního prostředí v Heidelbergu přibližně dvakrát větší než u domácího jablečného džusu. Koncentrát má o něco lepší ekologickou bilanci než přímo lisovaný džus, jelikož je jeho hmotnost při přepravě nižší.

Více než polovina celosvětové produkce pomerančové šťávy pochází z Brazílie. Alespoň částečné zastoupení brazilských citrusů mělo 21 z 26 testovaných džusů. Média a nevládní organizace už léta poukazují na špatné podmínky na tamních plantážích. Kritika se týká jak mzdového dumpingu, tak i samotných práv pracovníků.

Němečtí kolegové dTestu proto vyrazili přímo do Brazílie, aby na vlastní oči mohli zkontrolovat, jak to na plantážích vypadá. Reportéři navštívili pěstitele, zástupce odborů, státní zástupce a zaměstnance ministerstva zodpovědné za inspekci práce na plantážích. Bohužel se ukázalo, že kritika je v mnoha případech oprávněná.

Mnoho džusů  nese označení ekologické a sociálně udržitelné produkce. Jde o tři loga, která jsou rozšířená i v našich obchodech:

Rainforest Alliance – Značku se zelenou žabkou nese 11 z 26 výrobků v testu. V Brazílii je přibližně 9 % produkce pomerančů certifikováno podle standardu této organizace. Cílem je pěstování šetrné ke klimatu, ochrana biologické rozmanitosti a lidských práv. Základním požadavkem je, aby byla pracovníkům vyplácena alespoň minimální mzda. Podle průzkumu Stiftung Warentest si certifikát obvykle mohou dovolit pouze velké společnosti.

Fairtrade – Označení nesou tři testované šťávy z brazilských plantáží. Certifikace zaručuje zemědělcům, většinou drobným pěstitelům, minimální výkupní ceny za sklizeň. Pěstitelé dostávají dotace také na jiné účely, například na rozličné sociální projekty.

Biocertifikace EU – V tabulce najdete pět bio šťáv, které musejí být vyrobeny v souladu s právními normami EU pro ekologické zemědělství. Zakázány jsou například syntetické chemické pesticidy. Nařízení EU o ekologickém zemědělství však ne-ukládá žádné sociální požadavky.

6/2024 dTest zveřejnil i výsledky zahraničního (německého) testu džusů.

Připomeňme, že dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT). Právě v rámci naší spolupráce vám přinášíme shrnutí německého testu spotřebitelské organizace Stiftung Warentest. Ta uspořádala test 24 různých 100% džusů. Většina, konkrétně 17 výrobků, je vyrobena z koncentrátu. Jde o šťávy, ze kterých byla nejprve odpařena voda a vzniklý koncentrát byl později opětovně naředěn vodou na původní úroveň. Ostatní džusy byly přímo vylisované a často vyžadují skladování v chladu.

Kvalita testovaných džusů byla poměrně různorodá. Nejlepší se mohly po stránce chuti téměř měřit se šťávou, kterou si doma vymačkáte z vyzrálých pomerančů. Řada výrobků ale zaostávala po stránce chuti, případně neobsahovala dostatek vitamínu C. Polovina džusů byla celkově dobrá, naopak dva skončily s nedostatečnou známkou.

Z hlediska senzorického hodnocení měly jasně navrch přímo vylisované džusy. Čtyři z devíti chutnaly dobře, pět získalo dokonce velmi dobrou známku. Intenzitou chuti se blížily čerstvé šťávě, která sloužila jako měřítko. Měly skutečně výrazně pomerančovou vůni a chuť. Příjemně překvapily výborné výsledky privátních značek obchodních řetězců, které podle očekávání patřily k levnějším produktům.

Také mezi džusy z koncentrátu se našly takové, které potěšily smysly, na velmi dobré hodnocení však dosáhl jediný – Hohes C Orange.

Výrazně hůře dopadla zkouška měřící aroma, respektive obsah esterů, které jsou typické pro aroma přímo lisovaných šťáv. U koncentrátů naopak chybějí. Výsledky poukazují na čerstvost použité šťávy. Našly se i pomyslné bílé vrány – pochvalu si z koncentrátových šťáv zaslouží opět Hohes C Orange a dále džusy Edeka a Aldi Nord. Naopak při koncentraci šťávy Dennree a Valensina se většina aroma vytratila, za což přišel trest v podobě nedostatečných známek. Z přímo vylisovaných džusů měl velmi dobré aroma nápoj dmBio.

Koncentrované šťávy Aldi Nord Gut Bio, Edeka a Netto Marken-Discount obsahují značné množství chlorečnanů – jejich složení jim proto vyneslo dostatečnou známku. Podle výrobců jsou pomeranče zpracovávány přímo v místě pěstování a sklizně. V tom pravděpodobně vězí kámen úrazu. Pitná voda, která se v inkriminovaných zemích používá k mytí ovoce, bývá chlorovaná. Řada dalších džusů, které se také zpracovávají v exotických krajích, nicméně dokládá, že se i tak lze vysokému obsahu chlorečnanů bez potíží vyhnout.

Jedním z kritérií kvality je obsah vitamínu C neboli kyseliny askorbové v pomerančové šťávě. Německé národní a mezinárodní směrnice požadují minimální obsah 200 miligramů této látky na litr. Vitamín C se rozkládá pomalu, proto by i džusy blížící se konci své trvanlivosti měly mít kyseliny askorbové dostatek. Šťávy od dmBio (přímo lisované) a Amecke (koncentrované) se však s blížícím se koncem trvanlivosti pohybovaly hluboko pod požadovanou hranicí. Jejich složení je proto rovněž zatíženo dostatečnou známkou.

převzato z dTest 6/2024