Cílem sdělení je hodnocení výživové politiky v evropských zemích a speciálně v ČR. Článek popisuje výsledky získané nástrojem pro hodnocení výživové politiky „NOURISHING policy index“ v systému NOURISHING Framework, který byl vytvořen v rámci evropské iniciativy CO-CREATE a realizován ve spolupráci Světového fondu pro výzkum raHodnocení výživové politiky z hlediska veřejného zdraví doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc. Ústav veřejného zdraví, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno koviny (WCRFI) a Norského státního zdravotního ústavu. Prvotním impulsem a cílem bylo řešení epidemie dětské obezity, která se ukazuje jako zcela nezvladatelná při využívání dosavadních převažujících postupů. Jejich společným jmenovatelem je snaha o ovlivňování chování víceméně přímým působením, zpravidla formou preventivních či terapeutických projektů a programů. Dnes je ale známo, že tento přístup je jen málo účinný.

Ve třech z deseti oblastí programu NOURISHING mají země shodně špatné nebo pouze dostatečné hodnocení a velké nedostatky. Jedná se o tyto oblasti: využívání ekonomických nástrojů k řešení cenové dostupnosti potravin a pobídek k jejich nákupu (U), nastavení pobídek a pravidel k vytvoření zdravého prostředí pro maloobchodní prodej a stravovací služby (S) a zajištění soudržnosti mezi potravinovými řetězci a zdravím (H). Všechny tyto oblasti hrají klíčovou roli při změně prostředí tím, že fungují na systémové úrovni. Špatná hodnocení obdržená v těchto třech oblastech státních opatření zdůrazňují, že mohou mít důležitý kumulativní účinek, neboť každá z těchto tří oblastí obsahuje několik doporučených politických opatření.

Systémům, jejichž cílem je zajistit soudržnost mezi potravinami a zdravím tím, že se zaměří na potravinové řetězce, věnovaly vlády členských států nejméně pozornosti. Z politických opatření v této oblasti zavedlo 13 zemí úpravy dotýkající se norem pro zadávání veřejných zakázek pro veřejné instituce, například pro školy nebo jako součást programů sociální ochrany (Anglie, Finsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Severní Irsko, Norsko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko a Slovinsko). Jedenáct zemí realizovalo politická opatření týkající se řídicích struktur pro víceodvětvové/zúčastněné strany (včetně Nizozemska, Belgie, Malty, Finska, Lotyšska a Dánska). Pět zemí zavedlo opatření na podporu výrobců potravin s cílem zvýšit podíl zdravých potravin a snížit podíl nezdravých potravin v dodavatelském řetězci (Lotyšsko, Severní Irsko, Slovinsko, Maďarsko a Dánsko). Pouze jedna země (Severní Irsko) zavedla opatření na podporu maloobchodníků s potravinami, aby v dodavatelském řetězci zvýšili podíl zdravých potravin a snížili podíl nezdravých potravin. Žádná země nezavedla státní opatření na podporu městského zemědělství v rámci politik v oblasti zdraví a plánování a na podporu komunitní produkce potravin.

Hlavní zjištění jsou pro ČR následující:

1) ČR implementuje politická opatření v šesti z deseti politických oblastí rámce NOURISHING. Nejvyšší dosažené hodnocení bylo pouze „průměrné“ a týkalo se omezení nebo odstranění určitých živin v potravinářských produktech

2) Byly zjištěny nedostatky a mezery v oblasti označování výživových hodnot, včetně nedostatečné implementace programů přesahujících úroveň EU (N1), a chybějící regulace ohledně distribuce cukrem slazených nápojů ve školách a regulací nezdravých potravin v mimoškolních lokacích (O). Tyto nedostatky vedly k hodnocení těchto oblastí politiky známkou „dostatečné“

3) Je nezbytné vyvinout větší úsilí ve zbývajících oblastech státních opatření ohledně výživy a stravování na národní úrovni. Mimořádná pozornost musí být věnována pobídkám k vytváření zdravého prostředí v maloobchodě a stravovacích službách (S), zvyšování veřejného povědomí o potravinách a výživě (I2) a výživovému poradenství v prostředí zdravotnických zařízení (N2). Je třeba vyvinout větší úsilí ke zlepšení přístupu v oblasti marketingu potravin a reklamy cílené na mládež (R), využití fi nančních pobídek ke zlepšení dostupnosti potravin a nákupních pobídek (U) a pro vzdělávání a rozvoj dovedností v oblasti výživy (G), kde bylo dosaženo hodnocení „špatné“.

Kompletní článek včetně grafů a tabulek si lze prohlédnout na stránkách Společnosti pro výživu.