Nedávno jsme psali o novýc severských výživových doporučeních, která na jedné straně doporučují více rostlinné stravy a na druhé omezení vysoce zpracovaných potravin. Bohužel mezi ně velká část rostlinných alternativ živočišných produktů.

Své rostlinné alter ego má dnes široká škála mléčných výrobků - od mléka, přes jogurty, sýry, máslo i zmrzlinu. V sortimentu obchodů přibývají nové varianty rostlinných alternativ. 

Segmentu rostlinných produktů navíc chybí jasné legislativní ukotvení. Díky mnohdy zavádějící komunikaci výrobců se spotřebitelé nejsou schopni správně orientovat ve složení těchto produktů. Podle Jiřího Kopáčka by si rostlinné alternativy neměly „hrát na to, co nejsou“. Pokud tedy výrobci naznačují, že rostlinné alternativy jsou srovnatelné či dokonce lepší než ty mléčné, spotřebitelé mají tendenci tomu uvěřit. „To jednoduše není pravda, rostlinné alternativy z nutričního pohledu nejsou vhodnější než mlékárenské výrobky,“ upozorňuje Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského.

Rostlinné alternativy těží z představy, že jde o přírodní produkty, které vyžadují jen minimální stupeň zpracování. Vezou se na vlně principů udržitelného způsobu stravování a výroby potravin, které tolik nezatěžují naše životní prostředí. Jenže opak je pravdou, jde o vysoce zpracovávané potraviny, před nimiž obecně odborníci varují. „V době, kdy konzumenti kladou důraz na „přírodní“ potraviny s minimálním obsahem přídatných látek, je třeba upozornit, že tzv. alternativy tento trend často nesplňují,“ varuje Šárka Horáčková z VŠCHT. Nálepka „vegan“ nebo „rostlinné“ rozhodně nezaručuje, že by spotřebitel automaticky dostal zdravější potravinu. Pokud u vás nebyla diagnostikována alergie na mléčnou bílkovinu, měly by rostlinné náhražky být jen doplněním, nikoli plnohodnotnou náhradou.

Tuky i ze čtyřiceti procent

Ani složení rostlinných výrobků rozhodně nepatří do učebnice zdravého způsobu stravování nebo dietní příručky. Základem rostlinných alternativ mléčných výrobků je sója, mandle, oves, rýže, kokos. Společným jmenovatelem rostlinných náhražek jogurtů je fakt, že jsou (s výjimkou těch sójových) chudé na bílkoviny. Často je tedy nutné je doplňovat rostlinnými proteiny.

Rostlinné náhrady jogurtů a dezerty, zejména ty na kokosové bázi, bývají bohaté na tuky. „Takový jogurt sice skvěle chutná, ale měl by se v jídelníčku objevovat spíše výjimečně,“ uvádí Karolína Fourová ve své Výživné knize o jídle. Tuk v některých výrobcích společně s vodou tvoří i 40 % obsahu. Výrobci sahají po tuku palmovém nebo kokosovém, dobře se s nimi s ohledem na jejich konzistenci pracuje, ale jejich profil mastných kyselin patří kvůli vysokému množství nasycených mastných kyselin k těm méně vhodným. Vhodnější variantou jsou tomto ohledy výrobky sójové, mandlové nebo ovesné.

Přídatné látky na počkání

Některé rostlinné dezerty zase obsahují zpravidla vysoké množství přidaného cukru, ten je v některých výrobcích proto, aby se zamaskovala trochu odlišná chuť. Aby tyto potraviny dobře vypadaly, chutnaly a také měly správnou konzistenci, mohou obsahovat poměrně vysoké množství přídatných látek. Rostlinné náhražky často obsahují zahušťovadla a emulgátory, díky nimž je možné dosáhnout požadované konzistence. Propagátoři rostlinných náhražek argumentují, že jsou ideální zdravou volbou pro všechny, údajně obsahují řadu vitamínů a minerálních látek. Ty však neobsahují přirozeně, ale jejich obsah je uměle do výrobků dodán.

Vždy při nákupu dávejte přednost výrobkům, které jsou bez přidaného cukru (nebo alespoň s co nejmenším množstvím). Také obsah soli by měl být co nejnižší. Výhodné je, pokud jsou produkty obohaceny o vitamíny D, B12, vápník, ale také třeba o vlákninu. Ujistěte se, že vybraná alternativa obsahuje ve složení jogurtové/veganské kultury. V takovém případě výrobek prošel fermentací. „Fermentované mléčné výrobky konzumujeme kvůli přátelským bakteriím a stejnou službu bychom měli očekávat i od veganských alternativ kysaných mléčných výrobků,“ dodává ve Výživné knize o jídle Fourová. Mějte také na paměti, že kdybyste tyto výrobky chtěli nabídnout malým dětem, u nichž nemáte ještě vyzkoušeny všechny skupiny potravin, sója a ořechy jsou silnými alergeny.

Jedině v uvozovkách

Předně je nutno říct, že tyto výrobky se v žádném případě nesmějí označovat jako „jogurty“, „mléko“ apod. Tyto pojmy jsou legislativně vyhrazeny jen pro produkty pocházející z mléčných žláz savců. Pokud by výrobci rostlinných alternativ tyto názvy použili, mohla by tato praxe být považována za klamání spotřebitele ohledně povahy výrobku a výrobci by byla uložena pokuta. Není to jen z toho důvodu, aby byly znatelně rozeznatelné od jejich mléčných variant, ale též z toho důvodu, aby spotřebitelé nenabývali mylného dojmu, že alternativní potraviny oplývají stejnými zdravotními přínosy jako varianty pocházející z živočišných tuků. To je totiž holý nesmysl. Zatímco například vápník z mléka umí náš organismus využít až z 35 %, využitelnost z rostlinných zdrojů je v naprosté většině výrazně nižší. Při vyloučení mléka a mléčných výrobků je tak takřka nereálné dosáhnout denní potřeby vápníku.

převzato od Svět - potravin