Zařazeno do skupiny:
Barviva (E100 - E182)
Karamely se dělí následovně: E150a - Jednoduchý karamel (Kulér)E150b - Kaustický sulfitový karamel, E150c - Amoniakový karamel, E150d - Amoniak sulfitový karamel. Tyto látky jsou nejpoužívanější barviva (cca 98% z celého objemu barviv) v potravinách. Jedná se o kapalnou nebo pevnou látku hnědé až černé barvy. Dodává potravinám stálou hnědou barvu.
Používá se k barvení cola nápojů, čokolád, džemů, bonbónů, sirupů, cukrovinek, sójové omáčky, piva, červeného vína, rumu, brandy, whisky, jako přísada v některých pekařských výrobcích, celozrnného pečiva, sušenkách, instantních polévkách. Dále se využívá v kosmetice, zubních pastách, krmivech pro zvířata.
Karamel se vyrábí zahříváním různých druhů cukrů (třinového, řepného ale i cukru, který vznikne štěpením škrobů). Podle dalších přísad, které jsou při zahřívání cukru přidávány vznikají různé druhy karamelu (např. přidáváním velmi malých množství alkálií nebo stopové množství minerálních kyselin)
U karamelů připravovaných vařením nebo zahříváním cukrů nebyly zjištěny žádné negativní účinky. Amoniakový a amoniak-sulfitový karamel, cukrářský karamel nebo pivovarský karamel mohou obsahovat amoniakové nebo sulfitové sloučeniny (polycyklické aromatické uhlovodíky). Přestože na veřejnosti mohou kolovat názory, že tyto druhy karamelů jsou toxické nebo karcinogenní, Světová zdravotnická organizace nedokázala, na základě rozsáhlých a nákladných studií na zvířatech (obvykle na myších), prokázat karcinogenitu nebo mutagenitu. Tyto látky je možné od karamelu oddělit fyzikálními postupy nebo použitím jiné technologie. Při testování karamelu na lidech se projevovala jemná až řidká stolice a zvýšená střevní činost. Karamel je považován za bezpečnou přísadu.
V ČR (celé EU) je používání látky k barvení potravin, kromě dětské výživy, povoleno. V USA je použití barviva také povoleno. U jednotlivých druhů karamelů jsou stanoveny následující přijatelné denní dávky (ADI) a maximální úrovně látky v potravinách/nápojích: E150c a d: ADI 0 - 200 mg na 1kg tělesné váhy u a a b není stanoveno; v potravinách a nápojích: maximálně 70mg/l v nápojích a maximálně 290 mg/kg v jídle.