Zařazeno do skupiny:
Siřičitany (E220 - E228)
Oxid siřičitý je jedovatý a vysoce dráždivý, často zmiňovaný jako znečišťovatel ovzduší. Jedná se o plyn vznikající hořením síry. Oxid siřičitý je antioxidant, konzervant a prostředek proti hnědnutí. Používá se jako rostlinné bělidlo zabraňující změnám barev ovoce a zeleniny, jako desinfekční prostředek v pivovarech a jako bělicí přísada. Zabraňuje rozšiřování plísní a bakterií. Neměl by se používat do masa a do potravin, které jsou zdrojem vitamínu A, B1, jelikož ničí vitamíny v potravinách. Oxid siřičitý brání zničení kyseliny askorbové v ovoci a ovocných džusech.
Používá se jako konzervant, antioxidant a prostředek proti hnědnutí do vína, kukuřičného sirupu, želé, sušeného ovoce, džusů, nealkoholických ovocných nápojů, pečiva, octa, výrobků z brambor, koření a polévek. Přidává se také při výrobě džemů a marmelád. Dále se používá jako bělící přísada do želatiny a k bělení chmele, lecitinu, hub, ořechů, lepidla a řepného cukru.
Oxid siřičitý se vyrábí synteticky zahříváním rudy s obsahem síry.
Mezi potenciální nežádoucí účinky vyvolané siřičitany patří bolest žaludku, bolesti hlavy, nevolnost a problémy astmatického typu. Jsou dokumentovány případy smrti astmatických pacientů. Při testování účinků siřičitanů na zvířatech byl zjištěn výskyt žaludečních vředů při požití látky. Inhalace látky způsobuje podráždění dýchacích cest a při vysoké koncentraci látky v ovzduší může dojít k zadušení.
V USA je použití zakázáno v potravinách, které jsou zdrojem vitamínů. V ČR (celé EU) je použití látky regulováno. Je na seznamu extrémně nebezpečných látek. Zatím je však nedostatek studií, aby mohla být látka považována za karcinogenní. Přijatelná denní dávka: 0-0,7 mg na kilogram tělesné hmotnosti.