Zařazeno do skupiny:
Látky zvýrazňující chuť a vůni
Bezbarvá tekutina bez zápachu a s nakyslou chutí, často sirupovité konzistence, snadno rozpustná. Vytváří bezbarvé krystaly. Vzniká v těle z glykogenu ve svalech a vyplavuje se do krve. Vyskytuje se v mase. Je přirozeným meziproduktem metabolismu savců. Zvýrazňuje a zlepšuje chuť, zesiluje účinnost antioxidantů, ovlivňuje hodnotu pH a může být využita jako rozpouštědlo. Kyselina mléčná se vyskytuje ve dvou formách: D (negativní) a L (pozitivní), které se obě přirozeně vyskytují v kvašených potravinách. Slouží rovněž jako antimikrobiální látka a její L(+) forma nachází uplatnění v kojenecké výživě.
Slouží jako činidlo upravující kyselost. Lze ji nalézt v nápojích, cukrovinkách, margarínech, olivách, sušených vaječných bílcích, chlebu, rohlících, houskách, sýrových produktech, mražených dezertech, šerbetech, másle, džemech a používá se i v pivovarnictví. Přirozeně konzervuje potraviny jako je kysané zelí, okurky, jogurty, smetana nebo sýry. Její L(+) forma nachází uplatnění v kojenecké výživě.
Připravuje se synteticky nebo mikrobiální cestou – fermentací syrovátky, brambor, melasy či škrobů.
Může vyvolávat průjem u kojenců, jejichž organismus ji nedokáže metabolizovat; jiné nežádoucí účinky nejsou známy. Jelikož se přirozeně vyskytuje ve všech živých organismech, je kyselina mléčná považována za bezpečnou látku.
Při tělesné námaze vzniká ve svalech, odkud se vyplavuje do krve (ve formě svých solí, tzv. laktátů). V ČR (celé EU) je látka povolena v nezbytném množství, do dětské výživy se smí používat jen L+ forma. V USA je látka také povolena.