Zařazeno do skupiny:
Látky zvýrazňující chuť a vůni
V čisté formě bezbarvá olejovitá kapalina s dráždivým zápachem, dobře rozpustná ve vodě i v tucích.
Brání růstu plísní v sýrech a v pomazánkách a účinkuje jako ochucovadlo. Přidává se do chlebové a cukrářské mouky, v nichž zabraňuje nitkovitosti chleba. Slouží též jako konzervační přísada do másla, nápojů s ovocnými příchutěmi, zmrzlin, cukrovinek nebo některých pekařských výrobků.
Vzniká přirozenou cestou jako vedlejší produkt kvašení, například alkoholických nápojů (pivo), ale tvoří se také v některých mléčných výrobcích, například v sýrech ementálského typu. Rovněž ji lze nalézt v jablkách, jahodách a čajových lístcích. Průmyslovým způsobem se vyrábí z ethylenu, vody a oxidu uhelnatého za přítomnosti katalyzátoru.
Může způsobovat migrény jedincům, kteří jsou k nim náchylní. Častý kontakt s touto látkou může způsobit podráždění kůže (například u pracovníků pekáren). Jiné zdroje uvádějí, že někteří lidé mohou být na kyselinu propionovou a její deriváty přecitlivělí – mezi příznaky se objevují bolesti hlavy a břicha, podrážděnost, náladovost a nutkání k močení. Za běžných podmínek je však považována za bezpečnou látku.
Jelikož nemá kyselina propionová právě příjemnou vůni, používá se pouze v malých množstvích; podle některých zdrojů je čichem nejlépe odhalitelná v toastovém chlebu. Tato látka přirozeně vzniká i při trávení tuků a bakterií v bachoru dobytka a ovcí. Dříve v ČR nebyla povolena, dnes se smí přidávat potravin, např. do chleba s trvanlivostí delší než sedm dní, do baleného jemného pečiva a do cukrářských produktů z mouky (platí pro celou EU). V USA povoleno.